Věřte nebo ne, většina z toho se opravdu stala. Ve skotském Edinburghu žil v první polovině 19. století Dr. Robert Knox (Tom Wilkinson), který zasvětil život studiu anatomie. Jeho kariéra však vzala za své, když se provalilo, že většinu veřejně pitvaných těl koupil za pár liber od dvojice irských pobudů, známých jako Burke a Hare (Simon Pegg a Andy Serkis). Ti mrtvoly pro pana profesora nejprve kradli. Pak začali nebožtíky vyrábět vlastnoručně.

Aféra „Burke and Hare“ je námět pro drsný dobový thriller. Jenomže nového filmového zpracování se ujal John Landis, slavný komediální (Blues Brothers) a videoklipový (Jacksonův Thriller) tvůrce, který když už se otře o horor, vyleze z toho spíš velká sranda než nervy drásající podívaná – viz Americký vlkodlak v Londýně či Nevinná krev. I Burke & Hare je esence černého, místy až morbidního humoru. Navíc ryze britského, takže některé scény jsou jako z dílny Monty Python.

Filmoví Burke a Hare jsou totiž sympaťáci. Stoprocentní vidláci, ale jejich motivacím budete rozumět. Burke potřebuje peníze, aby financoval první shakespearovské představení ne-tak-úplně-bývalé prostitutky Ginny, Hareovi zase těžší měšec vylepšuje spolužití s manželkou Lucky (cinkání mincí zvyšuje chuť na sex nejen u slečen povětrných). Navíc ti dva nejsou zrovna ztělesněním zručnosti a mazaného plánování, takže se s výrobou každé další mrtvoly opravdu nadřou. Kdo by těm nešikovným, ale oduševnělým dodavatelům masa nefandil?

Škoda, že scénář je jen lehce nadprůměrný. Příběhový rámec je fajn a občas zazní úderná hláška, ale dialogy nejsou tak vybroušené, jak od britské komedie čekáte. Navíc Pegg a Serkis nejedou na plný plyn. Ne že by se jim dalo vytknout něco konkrétního, ale „ksichty“ ve vedlejších rolích (mihnou se i Christopher Lee či Tim Curry) je většinou nemilosrdně válcují.

Situaci však s přehledem zachraňuje Landis, který je po dvanáctileté odmlce pořád v dobré formě a zvládá nejen davové scény (film je překvapivě výpravný a má slušnou dobovou atmosféru), ale hlavně jednotlivé gagy. Ty jsou většinou oldschoolové (hrdinové třeba honí ulicemi města kutálející se sud s mrtvolou), ale zásluhou přesnému timingu i velmi zábavné. Víc než konkrétní fóry se tak počítá celková staromilská atmosféra, díky níž vám po celou dobu nesleze úsměv z obličeje.