O FILMU
A je tu další bláhová ženština, která se mě pokusí přesvědčit o tom, že ženy umí točit i kvalitní "neženské filmy." Susanne Bier se svými Bratry na to ale má... V Dánsku se totiž daří a že nejen díky von Trierovi a úspěšně etablovanému fenoménu Dogma se v našich kinech tak jednou dvakrát do roka významně prosadí dílko ze země zaslíbené agrárnictví a bratrům Laudrupovým. :-) A počin Bierové si už získává pozornost tažením přes řadu světových festivalů, přičemž na nejednom z nich zanechal i svůj autentický červenobílý otisk na pomyslných stupních vítězů (řeč je hlavně o fesťáku Sundance). Není divu, když Susanne Bier (mimochodem, krásné jméno) nestrká hlavu do ornic a nepřehlíží aktuální společenská témata, konkrétně americké válečně tažení "za mírem" v Afghánistánu, kterého se účastní i řadový voják Michael (Ulrich Thomsen). Doma tak nechává svou okouzlující manželku Sarah (Connie Nielsen) s párem dcerek, za dohledu svého nonkonformního a tak trochu zpustlého bratra Jannika (Nikolaj Lie Kass). Jenže Jannik není takový buran jak by se mohlo stát, takže když se Michael dostane na druhém konci světa do možná bezvýchodné šlamastyky a opuštěná Sarah zatouží po bezpečném náručí... koho jiného než Jannika. A je na světě tragický milostný trojúhelník, prakticky obšlehnutý z Bayova Pearl Harboru. Ale je rozdíl mezi Amerikou a Dánskem, citlivou ženou a "fašistou" Bayem a stamilionovou megaprodukcí a komorním dramatem... teď jde o to jak velký, a koneckonců jak moc kvalitní bude ten lepší z téhle dvojice...