Mám rád Alexe Proyase a všechny jeho filmy. Smutnou Vránu, temného Smrtihlava, stylové Já, robot, solidní Proroctví i zapomenuté Než se staneš superstar. Pohled na jeho velkolepou fantasy Bohové Egypta mi tedy nedělal moc dobře. Ty trailery fakt nevypadaly příliš slibně. Mizerné triky, nic moc obsazení a podivná stylizace ve výsledku nevytvořily moc velká divácká očekávání a v posledních týdnech se tak neřeší, jestli budou Bohové Egypta propadák, ale spíš jak velký. Komerčním potenciálem se tu teď zabývat nechci, avšak co se filmu týče, tak je nakonec docela fajn a rozhodně lepší, než se čekalo.

Bohové Egypta: FOTOGALERIE

Do našich kin jde s dabingem, což je obvykle důvod k velkým obavám, tady to ovšem dává smysl. Bohové Egypta mají totiž nakonec mnohem blíž k pohádce než k fantasy typu Souboj Titánů a tvůrci evidentně cílí na mladší publikum. Zase ale není třeba mít extrémní obavy, tím mladším publikem myslím tak dvanáct let - žádné žvatlavé potvory a zábavu pro prcky tu nenajdete. Je to jen dobrodružná a naivní jízda, která o své naivitě moc dobře ví, vůbec se za ní nestydí a umí s ní pracovat.

V Bozích Egypta se nikdo nezabývá nějakým vysvětlováním. Na začátku se dozvíte, kde se příběh odehrává, co jsou zač bozi, že jsou velcí, umí se měnit v potvory a místo krve mají zlato, a pak už to jede. Tvůrci se s tím vůbec nepářou a od začátku víte, která bije. Ten je hodný, ten zlý, tohle je trochu srab, ale nejspíš se polepší, tenhle zase zloděj, který má dobré srdce a nazdar. Karty jsou rozdané jednoznačně a překvapení nečekejte, jen klasický pohádkový příběh o souboji dobra se zlem, kdy dobro potřebuje trošku nakopnout, aby to bralo vážně.

Tahle filmová výprava do starověkého Egypta ale nechce stát na příběhu a hodlá se spoléhat na to, jak vypadá. Nevypadá ovšem vždycky skvěle. Kvalita triků a efektů je sice lepší než v upoutávkách, přesto se čas od času (vlastně dost často) objeví momenty, kdy se nedobrovolně přesunete na začátek devadesátých let. Zadní projekce jsou tu dost smutné a rozhýbané magické bytosti taky nevypadají bůhvíjak dobře. Na druhou stranu, Proyas toho má na skladě tolik, že mu to možná budete ochotni odpustit. Každou chvíli se mění prostředí, dojde na gigantické chrámy, rozbořené hrobky, nekonečnou poušť, několik pyramid i výlet do rozkvetlých zahrad. A všude na vás čekají nové a nové potvory.

Bohové Egypta nepatří mezi filmy, které se pokouší hodinu lákat na nějaké monstrum, a pak ho předvedou v plné nádheře. Tady je těch zrůd nebo minimálně fakt divně namaskovaných lidí víc než v Souboji Titánů a Pánovi prstenů dohromady. Nikdo tu navíc nemá potřebu vysvětlovat, co jsou zač, proč se v obří pyramidě skrývá gigantická sfinga, jací démoni si brousí zuby na bohyni lásky nebo v koho se může proměnit hlavní hrdina či záporák. Prostě to tam je a vy si s tím poraďte.

Bohové Egypta mají vražedné tempo a každou chvíli cpou divákům před oči něco nového. Je to skutečně velkolepá a opulentní podívaná, která sice celou dobu balancuje na hranici kýče a až příliš často bojuje s již zmíněným, ne úplně fungujícím vizuálem, evidentně však chce být především zábavnou jízdou, což se jí většinu času daří. Záleží na tom, jestli se vám povede v kině probudit v sobě děcko, které ocení vizuálně přepálenou bitku dvou obřích monster na vrcholku největší věže světa, nebo budete chtít řešit, proč má sakra Geoffrey Rush takhle hnusný účes a proč kolem sebe Gerard Butler mává plamenometem.

Přehrajte si trailer Herecky je taky všechno na svém místě. Butlerovi to řve podobně jako ve Třístovce, takže záporáka zvládá, a Nikolaj Coster-Waldau je jako hrdina, jenž k tomu hrdinství potřebuje trochu dokopat, taky hodně fajn. Překvapivě nevadí ani hlavní lidská postava, zlodějíček Beck, který je dostatečně sympatický a odhodlaný na to, abyste mu fandili, a navíc se obejde bez obvyklých dementních vtípků. Pro většinu minimálně chlapského publika ale bude asi největším hereckým objevem Francouzka Elodie Yung, která dostala za úkol ztvárnit bohyni lásky. A nebudete dlouho přemýšlet proč.

Takže jak? Nakonec docela OK. Bohové Egypta nevypadají vždycky tak dobře, jak by si asi tvůrci představovali, ale pořád se v nich něco děje a samotný svět i hrdinové jsou dostatečně zajímaví a zábavní na to, abyste nepřemýšleli o tom, že je to vlastně jen generická pohádka v neokoukaných kulisách. Příjemné tempo, fajn herci, spousta solidní akce a ještě víc potvor a hezkých věcí na koukání. Někdy může být tahle kombinace přesně to, co člověk v kině potřebuje, nemyslíte?