V KOSTCE
Dva nerozluční kámoši, Honza a Jirka, prchají z města před zákonem. V malebném prostředí jihomoravských vinic ale najdou mnohem víc než jen klid. Lásku, smích, život ... a chuť léta, kterou okoštujete hlavně díky nestrojeným mladým hercům, podmanivé kameře a líbivé hudbě. Příjemná oddychovka, kterou by lepší (zkušenější? poetičtější?) vypravěč mohl vytáhnout do blízkosti Dobrého ročníku.
CELÁ RECENZE ZDETRAILERY
FOTOGALERIE
O FILMU
Že se česká filmová tvorba topí v bahně, o tom není třeba polemizovat. Jednoocí mezi slepými jako Vorel a „národní jistoty“ typu Svěrák to jen potvrzují v tom smyslu, že když se něco náhodou povede, mluví se o tom ještě po půl roce a lidi na to chodí pořád dokola. Potěšující zprávou je, že Bobule zase jednou vypadá jako ta výjimka: není prvoplánově otravná obligátním obsazením Budař-Liška-Trojan-Holubová-Vilhelmová a vypadá jako příjemná žánrovka pro mladé. Premisa zní jasně a zřetelně, aby mohla obsáhnout co nejširší portfolio „letních zážitků“ takřka bez omezení: Honza a Jirka jsou kámoši jaksepatří, i když jejich „firma“ nepatří k těm nejpoctivějším – živí se totiž podvody. A když jednoho dne usoudí, že je potřeba se uklidit, Honzu napadne spojit příjemné s užitečným. Rozhodne se splnit životní sen svému dědovi, poslat ho na cestu kolem a zakotvit v jeho vinici, oáze plné bobulí, sluníčka a klidu. Zvláště následujících deset dnů má být pro vinici tím papírově nejklidnějším obdobím a tak si děda řekne: proč nejet? Honza s Jirkou ale v malé vísce nenacházejí příliš klidu. Od okamžiku, kdy se konfrontují s prvním jejím obyvatelem, začíná zběsilý kolotoč omylů, držkopádů a melancholických setkání s letními láskami. Paradoxně je to ale splněný sen i pro ně – až tady na tom místě, kde se usíná s vínem, poznávají hluboké pravdy o životě… Do kin se podíváme v rámci čerstvě bujícího jara.