Charlize Theron je jednou z mála hereček, kterým se dá uvěřit plnokrevná akční hrdinka. Jihoafrická rodačka má obrovský herecký talent, nepostrádá charisma a je na tom dobře i fyzicky, takže jí vždycky stačí trochu potrénovat a může se vrhnout do akce. Charlize předloni zaválela v Šíleném Maxovi a docela jí to seklo i v Rychle a zběsile 8, kde si však zahrála hackerku. Pořádné bitky si tak užila až v Atomic Blonde, a asi vás nepřekvapí, že to vážně stojí za to.

Jak už jste se mohli dočíst v první dojmech, zhruba ve dvou třetinách Atomic Blonde je nejlepší akční scéna roku. Agentka Lorraine Broughton v ní musí vyčistit barák plný německých špiónů, o což se snaží v neuvěřitelné desetiminutové sekvenci. Charlize tu předvádí věci, za které by se nestyděl ani John Wick, zároveň ale není chladným strojem na zabíjení. Každá rána tu totiž zatraceně bolí a každý chvat si bere akurátní množství energie. V rámci filmové reality je to zkrátka ohromně vypiplaný a vtahující triumf, na který jen tak nezapomenete.

Proč vám ho servíruju hned na začátku? Protože bych rád zdůraznil, že se jedná o alfu a omegu celého filmu. Režisér David Leitch (John Wick, Deadpool 2) jako by si vysnil jednu akční scénu s Charlize Theron a pak se kolem ní zoufale snažil naroubovat nějaký film. Atomic Blonde má ještě pár dalších fajnových bitek a přestřelek, v nichž poznáte schopnou kaskadérskou práci. Jinak se ale jedná o jeden velký zmatek, na kterém vlastně není moc co obdivovat.

V první řadě si doteď nejsem jistý, o co přesně komu šlo a proč se postavy chovaly tak, jak se chovaly. Film samozřejmě zatajuje jisté věci, aby mohl vytasit pár velmi důležitých zvratů. Hlavně ke konci se ale příběh začne převracet tak nárazově, že si po chvíli vůbec nejste jistí, kdo je vlastně s kým a co se sakra děje. Všechno je tu navíc zarámováno do "brífinku" po celé misi v Berlíně, na kterém všichni nemusí říkat úplnou pravdu. Ani přes tenhle "bonus" jsem ale nikdy neměl pocit, že tahle berlička funguje tak dobře, jak by asi měla.

Největší problém nicméně spočívá v tom, že je Atomic Blonde v první řadě špiónský film a až ve druhé akčňák. Leitch by určitě zvládnul natočit to druhé, to první však vyžaduje jistější vedení herců i scén a hlavně jasnější scenáristické kličky. Jasně, zamotat divákovi hlavu je super věc. Když ale film začne dávat smysl až po druhém zhlédnutí (anebo taky nikdy... zatím to testovat nechci), nespasí to ani boží hlavní hrdinka, která by se pod jiným vedením klidně mohla vrátit na scénu.

Na Atomic Blonde se tak za pár let bude vzpomínat jako na zcela průměrnou žánrovku, která má neselhávající Charlize, žhavou lesbickou scénu se Sofií Boutellou a excelentní řežbu napříč několika patry. Nic dalšího si asi pamatovat nebudete, což značí promarněný potenciál a vlastně si nejsem jistý, jestli bych vás kvůli té jedné scéně nějak nutil navštívit kino.