O FILMU
François Ozon je muž s ženskou duší. Zatímco dnešní Hollywood se prakticky neustále honí za krásou „talentovaných“ hereček, aby nalákal davy na neokoukané křivky (i prověřenou kvalitu), tenhle Francouz bere dnes a denně lupu a odvažuje se do ženského nitra. Ne náhodou jsou jeho poslední filmy tak introspektivně zabarvené a ne náhodou je tomu tak i dnes. Elizabeth Taylor, britská spisovatelka, o níž nikdo z vás pravděpodobně neslyšel, napsala před lety román z roku 1905, o němž pravděpodobně nikdo z vás neslyšel. Jeho ústředním charakterem je, jak jinak, mladá žena ze středostavovských poměrů a ambicemi psát zamilované romány. A když ji po nevelikém úsilí začne kvést ovoce a dostává se na společenský vrchol, bezhlavě se zamilovává do chudého malíře. Rychlá svatba po pár týdnech se sice jeví jako dobrý nápad pro oba, ale z čistě praktického hlediska je to unáhlený akt. Z malíře se vyklube ožrala a násilník a kdysi tak dobrý život – ve filmu ji říkají Angel, pro nás to může být třeba paní Kateřina – paní Kateřiny se hroutí jako domeček z karet. Umělecké ambice vyprchávají, duch chátrá, oporu nikdo nenabízí. A pak už následuje přirozený pád. Velkého umělce v dalším životopisném dramatu.