New York, současnost. Starosta vyhlašuje odříznutí ostrova Manhattan, všech 21 mostů propojujících slavné centrum New Yorku se zbylými městskými částmi se zavírá a lidem je doporučeno zůstat doma. Ne, to nejsou dnešní koronavirové zprávy, to je pouze zápletka akčního krimi thrilleru od převážně seriálového režiséra Briana Kirka a producentů Anthonyho a Joe Russoových.

Pakliže vás tenhle žánr baví, a sledujete do nějaké míry filmové dění, existuje celkem dobrá šance, že jste o snímku už párkrát četli. Tvůrci dvojky Captain America nebo Avengers: Endgame si zde totiž zopakovali spolupráci s hlavní hvězdou Black Panthera, Chadwickem Bosemanem, což je samo o sobě natolik slibné spojení, že se toho marketingové oddělení vůbec nebálo naplno využít. Jenže film vznikl poměrně rychle (byť se musel párkrát přejmenovat, někdo totiž při psaní zapomněl na pár mostů), a trailery následně potvrdily, že to asi zase tak výrazný příspěvek do žánru krimi (jak mnozí nejspíš doufali) nebude. Já vám teď ale přesto zkusím povědět, proč byste mu stejně měli dát šanci.

Bosemanův charismatický polda Andre Davis je špičkový newyorský detektiv s lehce dušínovským komplexem (ano, nějaké podobnosti s jiným Kapitánem Dušínem se tu furt najdou). Ne, že by kvůli tomu byla jeho postava vyloženě otravná. Jakmile se však rozjede zápletka o honu na dva ozbrojené lupiče, kteří při útěku z místa loupeže postříleli několik policistů, za což se jim budou chtít všichni členové NYPD okamžitě a za každou cenu pomstít, začne Davis působit maličko jako pěst na oko. Jeho nevýrazná, ale stále překrásná (dokonce i jako strhaná čtyřicítka) parťačka s tváří Sienny Miller pak v tomhle směru moc nepomáhá, a vlastně nebýt posledních dvaceti minut, je tam vcelku zbytečná. Jenže tady zhruba moje hlavní problémy s tím filmem končí.

Jak už jste si beztak přečetli ve verdiktu, co mě naopak velice mile potěšilo, byla frekvence akčních scén, kterých tu je hned několik, a navíc jsou pěkně nekompromisní a často i dost brutální. V tomhle ohledu jsem celkem zvědavý, co tak hrozného je v blížícím se Lovu, protože o moc horší, než bezprostřední popravy strážců pořádku to být nemůže. Každopádně bych zde asi měl zdůraznit, že se stále jedná o středněrozpočtový film (já jen, aby nedošlo k nedorozuměním). Koneckonců, jak už poznamenal KarelR v popisku druhého traileru, je to ten typ filmů, který jsme v kinech potkávali (spíš vy než já) před dvaceti lety, hrál v nich Denzel a točil je můj oblíbený Scott. Tony. Což je ale paradoxně za mě dost možná to největší plus.

Snímek se tak nějak duchem vrací k éře devadesátkových hrdinů, zároveň se ale odehrává v současnosti, takže pracuje s aktuálními tématy (a že jsou horliví policisté s nervózním prstem na spoušti VELKÝM tématem), přičemž se pochopitelně bere dost vážně, ale přesto všechno nemá vyšší ambice, než odvyprávět svůj malý uzavřený příběh o korupci uvnitř systému a lidech, pro které morálka ještě pořád není zapomenutým pojmem. Několikrát jsem si počas sledování vzpomněl na svoji srdcovku 16 bloků. 

V jednadvaceti mostech ale bohužel nehraje na tu dobu ještě furt dobrej Willis a ani je nenatočil ostřílený veterán Donner. Není to nic přelomového, nejsou zde originální zvraty, a J. K. Simmons tady rozhodně nepodává nejlepší výkon své kariéry. Vlastně souhlasím s názory, že by to snímku na Netflixu slušelo podstatně víc, především by lépe zapadl do jejich byznys modelu. Zároveň mě ale sobecky těší, že takové filmy pořád nevymřely, že i dnes dokáží přesně splnit svůj účel, aniž bych se u nich stihl nudit, nebo se věčně škrábal na hlavě z toho, jak jsou hloupé. I proto nakonec zvedám palec nahoru a s klidem na duši vám to doporučuji.