Už jste slyšeli o Morganových? Že ne? Tak to si představte, tihle zaopatření newyorčani si dali pauzu. Správně, manželský svazek právníka a realitní agentky dospěl do stádia vážného ohrožení. Trocha problémů s otěhotněním, trocha nevěry, však to znáte. To byl ale teprve začátek. Pak se přichomýtli k vraždě, skončili v programu na ochranu svědků a zamířili kamsi do Wyomingu. Tam určitě budou mít dost času na to pokecat si o lásce, odpuštění a prospektech společné budoucnosti. Tedy, pokud je dřív nenajde někdo s bouchačkou. Chudáci? Jak se to vezme. Z jistého pohledu je v tomhle případě chudákem někdo úplně jiný…

A rozhodně to není platící divák, čekající podprůměrnou komedii s hereckým párem, který nemá moc co nabídnout, a s vtipy, které byly ohrané už v polovině devadesátých let. Kdepak, je to jeho kamarád - platící divák, čekající něco víc. Třeba milou taškařici, ždímající ohraný nápad s problémy velkoměšťáků na venkově alespoň s hrstkou nápadů, opravdu zábavných scén nebo rafinovaných vedlejších postav. Bohužel, Morganovi nic z toho nenabízejí, a po slušné úvodní půlhodince se mění v rutinu nejhoršího kalibru. Lepší chemii než ústřední páreček tu mají i jeho asistenti, a v podstatě jim po třech scénách přejete štěstí víc, než dočasně přesídlující honoraci.

Na scénu totiž doráží Hugh Grant a Sarah Jessica Parker, na první pohled dost nefunkční romantická kombinace. A na ten druhý je dočista jasné proč. On podesáté opakuje variaci na roztěkaného nesmělého hláskaře (respektive její horší verzi), ona se z vypočítavé seriálové pisatelky mění v nesnesitelnou ženskou, jejíž biologické hodiny ne a ne přestat tikat (= má jiný účes a říká pitomosti). Jak fungují pohromadě se neřeší. To, že k sobě patří, máte poznat podle společné přítomnosti před kamerou. Za jistých podmínek by to možná bylo tak mimo, až by to bylo vtipné, toho se tu však nikdy nedočkáte. Proč? Protože Marc Lawrence.

Romantický rutinér, který s oblibou režíruje svoje vlastní scénáře, to s Grantem zkusil už potřetí. A rozhodně nejhůř. Hudbu složil, slova napsal předloni vzbudilo naději, že by mohl do žánru sypat celkem fajn přírůstky, Lawrence však tentokrát zamířil ještě pod Lásku s výstrahou. Jeho představa těžce předvídatelné komedie z „balíkova“ spočívá v tom, že dobrovolně zahodí veškeré propriety, které by mu ji pomohly vycpat slušnými fóry. Místo nich raději vytáhne ty nejjednodušší figurky, evokující snahu o lehkou parodii na americký venkov, přihodí jednoho medvěda a doufá, že si nikdo nevšimne toho, že se půl filmu odehrává v jedné chajdě, kde zkrocení mobilní maniaci koukají na klasiky s Clintem Eastwoodem a Johnem Waynem.

Kéž bych místo sledování Morganových mohl udělat to samé. V tuhle chvíli už si vlastně ani nepamatuju, co bylo náplní těch 103 minut. Dvě strádající hvězdy… a jeden nevinný medvěd?