O FILMU
Úplně ho vidím: mladého študáka, co se rozhodl podat přihlášku na vysokou s libovolným filmovým zaměřením, a tak už pro sichr teď v lednu dohání znalosti dřepěním nad publikacemi o historii kinematografie (taky jsem to prožíval :-). Pravděpodobně u čísla 1957 poprvé narazí na jméno Sidney Lumet, občas si ho znovu připomene Serpicem nebo Vraždou v Orient Expressu (už o pár stovek stran později), ale v každém případě se lekne, jen co hupsne do profilu Find Me Guilty. Sidney Lumet totiž není mrtvý, jak by se dalo tušit z rodného listu a absence ve fanouškovských šepotech, výkřicích i nadějných předpovědích. Letos dvaaosmdesátiletý veterán se odhodlal minimálně ještě jednou rozčeřit celuloidové tůně, a to hned s Vinem Dieselem ve spin-offu Rychle a zběsile... nevhodné, já vím, ale z Vina si teďka stejně všichni utahují, tak proč bychom nemohli i my.
Rychlá auta se kolem vašeho dvorku prohánět samozřejmě nebudou, protože spojení akčního hromotluka s žijícím zrcadlem americké filmové historie (až si přečtete nějakou z jeho náramných teoretických knih, budete vědět, že to pro Lumeta není jen planá nálepka) se žánrově drží tak jak se na klasika sluší, tedy při zemi a v soudní síni. Vstříc jarní premiéře přesto přináší mnoho zajímavých průvodek. Utichne-li oslavný tón na adresu živoucí režijní fosílie, zůstanou obavy způsobené mistrovým posledním filmem – možná to ani nevíte, ale zapomenutá Gloria se Sharon Stone z roku 1999 vděčila za svou nesnesitelnost právě Lumetovi. Stařecká nemohoucnost nebo náhoda? Nemůžeme tušit minimálně do premiéry Find Me Guilty, v němž Diesel oživí Giacoma „Jacka“ DiNorscia, šedého hrdinu nejdelšího procesu s mafiánem v americké historii. Nestačilo, že Jacka obvinili z široké škály přečinů a on přitom odmítal prásknout kohokoliv z rodiny nebo kamarádů v byznysu, on se pro jistotu ještě rozhodl obhajovat sám. Víc než přístup ke skutečným událostem však bude jistě medializována bohatá pokrývka Dieselovy hlavy. První fotky sice k vašemu holiči nenoste (mohli byste si pak připadat jak na diskotéce ze 70. let), přesto neuškodí nasměrovat se s dobrou vírou na spojení nejhlubšího barytonu Hollywoodu s možná posledními nápady autora Dvanácti rozhněvaných mužů.