Disclaimer na úvod - miluju tuhle francouzskou sérii o vzpurném automechanikovi Linovi, co umí seřídit předstih i zlámat protivníka na tisíc způsobů. Alban Lenoir má sice charisma přístavního dělníka a ve filmech zádumčivě mluví asi tolik, co Hardy v Šíleném Maxovi, ale právě to je na něm cool. Věčně zamračený průšvihář je symbolickým štafetářem francouzské akční školy. Možná není ukecaný a vtipkující jako taxikář Daniel v sérii Taxi. Možná není tak cool jako bondovský Kurýr Jasona Stathama, ale bere si to nejlepší od obou. Rychlá kola a rychlé nohy v téhle sérii hrají prim. Netflix měl mimořádně šťastnou ruku, když první Ztracenou kulku od Francouzů koupil. Režírující Guillaume Pierret totiž dodal sympatický koktejl praktických efektů, typicky francouzsky bouřlivých honiček i snaživých bitek. To celé v zápletce dílem banální a dílem přímočaré, že se člověk musel uhodit do čela, proč tyhle komorní jednohubky tváří v tvář hollywoodské žánrové únavě nevídá častěji.

Netflix tuhle akční žílu v posledních pěti letech jaksepatří vytěžil. Byla z toho nejen další Ztracená kulka, v níž jde Lino zas a znovu po křivých poldech, co zabili jeho šéfa - jediného člověka, co v něm kdy viděl špetku talentu a naděje. Kameraman prvních dvou filmů dodal i solidní thriller AKA, opět s Lenoirem. Ten si zahrál i v moderní Mzdě strachu, která byla od jiného, podstatně slabšího týmu. Ve třetí, Poslední kulce, se ovšem vrací všichni frajeři. Rozcuchaný Lenoir jako Lino, kterého španělská policie vyměňuje s francouzskou po průšvihu ve dvojce, záporák Areski, jehož skrývání se před spravedlností v Německu vezme rychlý konec, nebo zjizvený Yuri, co má též nevyřízené účty.

Skoro by se mi chtělo říct, že nemusíte předchozí díly vidět, abyste všechno pochopili. Charismatický šéf oddělení narkotik (Gérard Lanvin) při zametání svých hříchů stejně všechno třikrát vysvětlí přímo do kamery, a pak to ještě zopakuje komukoliv, koho hodlá zrovna zastřelit. Téměř nikdy se mu to nepovede, protože nejen Lino je neprůstřelný a klestí si cestu filmem holýma rukama nebo v plechovém brnění s kolečky, které zajistí většinu zdejších atrakcí. 

Honičky jsou tu celkem tři a zabírají dost možná pětatřicet minut z rozumné stodesetiminutové stopáže. Úvod na motorkách, proložený krátkou bitkou, naznačí, že kluci od jedničky nic nezapomněli a dostali opět o něco víc peněz. Trojka se rozbíhá mnohem svižněji než dvojka a neztrácí čas vatou. Teď a tady je potřeba všechno zašněrovat. Ne že by toho tedy bylo tolik, ale jakmile se všechny důležité figury vrátí do Paříže, řadí tým kaskadérů dvojku, takže auta létají vzduchem jako v Best of Kobra 11. Honičky jsou snímané dynamicky, kamera má sice umělé, ale příjemné zrno a tanečky typicky modré Alpiny A110 nebo snaživě sekundujícího malého pežotka dají vzpomenout na momenty, kdy se po francouzské metropoli proháněl De Niro v Roninovi nebo Cruise v šesté Mission: Impossible. 

Vedle honiček drží vysoký standard i bitky a přestřelky, nicméně finále ukazuje, kdo je tu pán, když Lino opět vezme do ruky kladivo a začne v dílně craftit vskutku madmaxovský silniční speciál, který se může statečně postavit i vrtulníku a náklaďáku. To už jsme skutečně ve finále, kde je úplně jedno, kdo skončí s dírou v hlavě a kdo odejde do západu slunce, rozfoukávajíc nenápadnou, ale skrz trilogii budovanou romanci. Hlavní jsou střepy, pomačkané plechy a vybuchující ohňostroje adrenalinu, mezi nimiž obratně kličkují dronové kamery a řidiči bez bázně a hany. 

Při vší své primitivnosti trojka jede na všechny válce od začátku do konce a přiblíží se špičkovým řemeslem a záměrnou předvidatelností kouzlu bezelstného originálu, v němž ex-mukl Lino prostě jen pátrá po kulce zaseknuté v palubce šéfova Renaulta, a jde skrz celý policejní sbor, ať už jsou v něm záporáci nebo prostě jen snaživé pochůzkářky. S nezastavitelností terminátora, hnaný kupředu touhou po spravedlnosti a pomstě. Po mylné snaze to celé trochu zkomplikovat a přenést do sousedního Španělska, jsme se ve trojce vrátili k osvědčenému konceptu, adresovali všechny minely a odměnili všechny věrné, kdo s napětím očekávali zakončení rychlé a zběsilé trilogie.

Ta narážka tu není omylem, jakkoliv jsou Ztracené kulky svým způsobem náplastí na často komplikované blockbusterové digifesty z Hollywoodu. Tady Guillaume Pierret chytře vsadil na misi jediného týpka - muže činu s jehož mlčenlivou fazónou se rychle ztotožníte. V prvním díle dechberoucím způsobem vykydlí celou policejní služebnu, načež ukradne zmíněného renaulta a vytuní ho tak, že doslova trhá ostatní auta na kusy. A vy mu od první do poslední minuty hrozně fandíte. 

Trojka už je přece jenom trochu komplikovanější, ale po motorkovém rozjezdu někdo ten děj vezme do ruky a zatočí s ním nad hlavou jako s jedovatou zmijí. Všechno zbytečné odletí bůhvíkam, takže zůstává jen banální skelet obalený libovým řemeslem. Kdo nevyrostl na akčních béčkách, co mívaly své atrakce hrdě v popředí a spoléhaly na to, že zbytek drží pohromadě na dobré slovo, ten možná mé výskání nedocení a bude zmateně koukat na všeobecnou spokojenost, která ne úplně koreluje se sedmičkou v hodnocení. 

Pusťte si MZ Live Speciál o francouzské akční sérii Taxi

Na druhou stranu už mě nebo Mr. Hlada ze stránek MovieZone znáte a pár podobných filmů jste s námi v psané formě či prostřednictvím videospeciálů absolvovali. Takže když se vám zaručíme, že Poslední, či chcete-li Ztracená kulka 3 je vlastně pro naše hladové akční duše eňo ňůňo, tak nám snad budete věřit. Pro někoho odpad, pro jiného poklad, pro spoustu lidí něco mezi. Jisté je, že mezi ostatními evropskými “meh” netflixovkami Ztracené kulky jednoznačně vyčnívají. 

Přehrajte si trailer Tak moc, že ani nevím, co bych měl jejich režisérovi přát. Obávám se, že režie nějakého drahého hollywoodského akčňáku by mu jen přistřihla křídla. Jen ať zůstane doma a dál vysává netflixovskou pokladničku. Alespoň nás může jednou za dva roky příjemně překvapit a vrátit do starých dobrých nekomplikovaných časů.