Neúprosně se blíží Vánoce, svátky absolutního klidu a totální pohody, takže jsem si řekl, že budu na lidi hodný a novou českou fantasy pohádku Zrození alchymistky nesestřelím rovnou od boku. Ačkoli bych klidně mohl. Z mnoha důvodů. Ale půjdu do sebe a zkusím se na ni podívat rozzářenýma dětskýma očima, jako jsem se kdysi díval na hromadu dárků pod vánočním stromečkem. Ostatně sami tvůrci uvádějí, že jde o příběh, který je určený hlavně pro malé lidičky, jimž uhranuly čáry a kouzla z předchozích dvou příběhů Princezny zakleté v čase. Zrození alchymistky se totiž odehrává ve stejném světě a vypadá to, že v kouzelném Oberonu plném magických run a čarodějů (já vím, alchymistů) strávíme ještě spoustu času.

 

Je evidentní, že režisér a scenárista Petr Kubík společně s kolegou Lukášem Danielem Paříkem nalezli v Oberonmu zalíbení. A vůbec se jim nedivím. Princezna zakletá v čase (2020) představovala svého času svěží, byť nijak zvlášť originální, vítr v našich lehce zatuchlých pohádkových vodách. Vsadila totiž na osvědčené fantasy prvky a namísto čertů a vodníků se vytasila s akčním příběhem, v němž figurovala kouzla jako vystřižená z Doktora Strange. A ono to fungovalo!

Minimálně na téměř sto tisíc platících diváků, co si našli cestu do kina a dali tím šanci pokračování, které o dva roky později zpečetilo komerční potenciál Oberonu a stalo se odrazovým můstkem pro další spin-offy a sequely. Protože krom letošního Zrození alchymistky se na nás ještě chystá třetí Princezna zakletá v čase s podtitulem Murien (modří už vědí) a po ní dokonce i Princ zakletý v čase. Takže jestli je vaše krevní skupina Oberon-pozitivní, máte se na co těšit.

Zrození alchymistky se původního příběhu princezny Elleny a mladé čarodějky (já vím, alchymistky) Amélie nijak netýká a představuje samostatný spin-off opřený krom samotného Oberonu ještě o postavu čaroděje (já vím, alchymisty) Archivalda v podání Romana Zacha. Ten vyhledá mladou osiřelou dívku jménem Ariana (Magdalena Müller), aby jí nabídl možnost studovat ve škole alchymistů a ovládnout tak síly, kterými zjevně disponuje.

Fantasy příběh jak vyšitý, co říkáte? A taky že je! Dočkáte se tak divácky vděčného studia čar a kouzel (já vím, alchymie) na škole, kam by chtěl chodit snad každý, protože se tam místo matiky a zeměpisu učíte mnohem praktičtější věci. Například kouzlit. K tomu si připočtěte tajemný původ hlavní hrdinky, zlou čarodějnici, boj dobra se zlem a runová kouzla a dostanete klasický příběh s poselstvím, že osud vám nebyl předurčen, ale máte ho pevně ve svých rukách!

Až potud dobrý. Pokud jsem vás tedy alespoň trochu navnadil, nečtěte dál a utíkejte do kina. Jestli vám totiž není víc jak deset let, existuje vysoká pravděpodobnost, že budete spokojeni. Vy ostatní si budete muset vypít kalich hořkosti až do dna. Proč? Protože Zrození alchymistky není dobrý film. A žádné fantasy propriety to nezachrání. Jako první vás zaujme lehce televizní vizuál, z něhož čiší dojem výpravnější televizní inscenace. Je to samozřejmě dané rozpočtem a vůbec nechci Zrození alchymistky strhávat body za nedostatek peněz. Je to ale něco, s čím musíte počítat, protože se tím příběh po vizuální stránce zbavuje nádechu filmové fantasy události roku. A to je od obou předchozích Princezen velký krok zpět.

Je to částečně dané tím, že Zrození alchymistky není film určený pro kina. Je to 110 minut dlouhý sestřih čtyřdílného televizního seriálu, který ještě letos přistane na jedné nejmenované tuzemské streamovací službě (Prima+). A není to vůbec povedený sestřih. Netuším, jakými kvalitami bude oplývat vlastní seriál a je možné, že bude mnohem snesitelnější, bohužel sestřih určený pro kina trpí extrémními neduhy, když postrádá jakoukoli vnitřní dynamiku. Je to vlastně sled mnoha scén, kde se objevuje celá řada postav, aniž by kterákoli z nich měla možnost do děje výrazněji zasáhnout. A tím myslím hlavně dramaturgicky. Zrození alchymistky je díky tomu velice ploché a nic z toho, co se v něm děje, nemá vliv na divákovu nervovou soustavu.

Ne že by se Petr Kubík a Lukáš Daniel Pařík nesnažili. Je na nich vidět, že k filmu (seriálu?) přistupují jako ke svému dítěti a snaží se ho všemožně rozmazlovat. Dočkáme se tak slušných kostýmů, celé řady magických soubojů, mluvících zvířat, dramatické hudby a spousty drobných nápadů, jak filmový Oberon obohatit o co největší škálu fantasy ozdob.

Přehrajte si trailer Jenže když nemáte pořádně postavený a zahraný příběh, můžete se snažit sebevíc, ale nic z toho nebude samo o sobě fungovat. A argument, že jde o film pro děti, u mě neobstojí. Protože nefunkční příběh a nevýrazné postavy ničím nezakryjete. Stejně jako mdlé herecké výkony. Věřím, že natáčení muselo být hodně fajn a že si ve filmu (resp. seriálu) s chutí zahráli nejrůznější kamarádi a známí autorského týmu (včetně jich samotných), bohužel z toho vzešel výsledek, jaký vám při veškeré snaze nemohu s klidným srdcem doporučit. Až zas takové kouzlo Vánoce nemají.