Tenhle film nás má na lopatě. A navíc si to plně uvědomuje. Ne že by měl debutující Ruben Fleischer tolik sebevědomí, ale jednoduše točí to, co ho baví. Zombie apokalypsa je sice plná krví zbrocených sexbomb, které vytrhávají slezinu z těl kancelářských tlouštíků (aneb "jsi k nakousnutí" naruby), ale větší pohodu, než tady jste už dlouho nezažili.

Rychle totiž pochopíte, že hrdinové si zombie apokalypsu vyloženě užívají. Alespoň to platí pro Columbuse a Tallahasseeho, a než vás to napadne - maminky je měly rády - postavy mají jména podle států a okresů odkud pocházejí. Columbus díky zombíkům konečně našel smysl života (=přežít a rozmnožit se, na světě určitě přežila spousta sexy holek a on má teď statisticky větší šanci), Tallahassee pro změnu může střílet a likvidovat co se mu zlíbí, s radostí tříletého kluka mlátícího do báboviček na pískovišti. Jinak je to ale pohodář a když mu slíbíte krémový piškot, půjde s vámi na kraj světa.

Možná to zní až příliš absurdně, ale Fleischer představuje postavy tak nenuceně, že byste hnedle vzali krumpáč a šli jim pomoct. Stačí pár Columbusových pravidel a nebudete potřebovat ani kulomet, ani zombie repelent. Stačí mít pořádné plíce, nestydět se urazit hlavu záchodovým prkénkem nejlepšímu kámošovi a vždycky se zamykat na záchodě. Plus mínus dalších třicet pouček, které rozseká na maděru nikoliv armáda mozkožroutů, nýbrž příchod dvou akčních sester - Wichity a Little Rock, které místo nábojů používají přebytečné IQ. Sečtěte to dohromady, přihoďte milostné kroužení a nějaké to popichování, a protiapokalyptická jednotka je na světě. A to prosím během patnácti minut. Tenhle film totiž vatu zapomněl na podlaze střižny, takže uhání dopředu jako Hummer s ukousnutou ručkou a vypitou brzdovou kapalinou. Je to prostě a jednoduše horská jízda. Za pár milionů dolarů, s herci na které byste si nevsadili a přetížením nápadů, které způsobuje nikoliv zatmění, ale osvícení.

Dojmy z žánrového vyvážení téhle taškařice jsou přirozeně zcela subjektivní, ale jako typický zástupce generace, která viděla všechno od Romerových pomalochodců, přes Boyleovy atlety či Snyderův revival, až po indie pokusy o jiný pohled na celou problematiku (Fido), se odvážím tvrdit, že... Zombieland je zombie film pro všechny. Když nahlédnu za roh eRkového ratingu bez kterého bychom se neobešli (ty gejzíry krve ve zpomalovačkách působí tak umělecky!), je Zombieland rozkošnou roadtripovou komedií, která jde fandům na ruku, ale spolehlivě pobaví i neználky, pletoucí si jednotlivé nemrtvé, neznajíc, co žerou, jak je zabít a co jim pouštět za hudbu, aby se shlukovali u reprobeden a nevšímali si vaší maličkosti. Určitě namítnete, že totéž mohu tvrdit o Soumraku mrtvých, ale Wrightova verze je místy až příliš ostrovní a hlavně se zasekává při řazení vyšších stupňů. Zombieland možná není tak promyšlený, ale o to víc sází na první signální a sympatické charaktery. 

Se stopáží 88 minut si Fleischer může dovolit rychlé střídání, málo řečí okolo a navíc má v kapse tajný trumf s iniciály B.M. Nebudu to tu rozpitvávat, o to se určitě postarají ostatní v komentářích. Ještě důležitější než tohle desetiminutové cameo je ovšem fakt, že se film o tasené eso nijak neopírá. Pilíře tvoří naše základní skupinka, která má karty rozdané tak skvěle, že by měl někdo pozlatit jak scenáristy, tak castingové experty. Woody Harrelson má letos asi zaplaceno u samotného ďábla, protože si za poslední dekádu nevzpomínám na herce, kterému by se podobným způsobem podařilo oprášit image. Vděčná rolička v 2012, velmi slibně vypadající Messenger, úletový Defendor, ale hlavně postava nejvíc cool chlapa, co planetě zbyl, Marlboro kovboje se zálibou ve sladkostech, zbraních a filmech. Nevím, co vedlo Woodyho kroky a jak to všechno stihnul, ale v záři jeho comebacku mizí většina výtek. Zombieland je jeho film, jakkoliv se má divák identifikovat spíš s nerdovským jelimanem Jessem Eisenbergem, který přežil první útok hlavně proto, že a) nemá holku, b) nemá kamarády, c) nežije s rodiči, takže má zdaleka nejlepší šanci, že ho nikdo nesežere ve spánku apod.

Eisenberg zároveň slouží jako důkaz neuvěřitelné síly celého konceptu. Zprvu otravný a přemoudřelý geek, jehož šance byste proti přesilovce nemrtvých odhadli na mizivé, se postupem času mění v sympaťáka, který sbalí holku, nabrousí charakter a zastřelí... no však uvidíte. Ukníkanost a chrtovitost Michaela Cery, se kterou se obvykle nikdo identifikovat nechce, tu rychle mizí pod tlakem dobře napsaných dialogů a vy si říkáte, že i ta k nepoznání zmalovaná Emma Stone (její obličej jako by někdo pár minut máčel v krému na boty), by mohla být hodná záchrany, zvlášť když má sestru, která místo rozumování o vegetariánech a skleníkovém efektu raději absolvuje sniperské lekce u Tallahasseeho. Jako by v tomhle filmu někdo zapomněl, že hrdinové mají mít své temné stránky a že uprostřed musí trčet jako varovný prst nějaké to morální dilema. Nic takového tu není - ZAPLAŤPANBŮ - a drobná zaváhání stejně vyústí ve velké činy. Ve finále se totiž horská jízda graduje horskou jízdou a vy si už nebudete připadat jako v zábavním parku jen v přeneseném slova smyslu.

Zombieland je jako vaše oblíbená atrakce. Tak akorát dlouhá a zábavná, aby vás nepřestala nudit během jízdy, návyková natolik, abyste si šli stoupnout znovu do fronty a naleštěná tak, že závidíte chlápkovi, co ji postavil a jezdí na ní, když zavřou park. Je to neuvěřitelná zábava, který ve svých pravidlech skrývá důležité poselství. Takže až vám příště zaklepe na dveře nemrtvá sousedka, mějte prkénko po ruce, brokovnici pod polštářem a nejvěrnější tenisky hned vedle botníku. Tam venku na vás nečeká bolestivá smrt, ale velké dobrodružství. A to je fakt úleva...