Kdybyste Zlouny postavili vedle Pixarovek, animovaných novinek od Disneyho nebo vlastně většiny velkých animáků, asi by moc nezazářili. Tahle adaptace populárních komiksů pro děti byla od začátku z toho levnějšího ranku. Animovaným hrdinům nepropůjčily své hlasy žádné velké hvězdy, sázelo se tu hlavně na stylizaci a ne na pokusy o nějakou audiovizuální revoluci a detektivka se zvířátky, co nosí oblečení, mohla evokovat dejme tomu Zootropolis, které přeci jen kope o něco vyšší ligu. To všechno naštěstí platí jen do okamžiku, než to Zlouni rozjedou. Pak se totiž z tohohle zdánlivě druhořadého animáku stává film, který v jistých směrech nechává daleko za sebou i mnohem velkolepější konkurenci. Ale postupně. 

Zlouni jsou parta pěti zvířecích zlodějů. Žralok je mistr převleků, Tarantule to umí s počítači, magor Piraňa se po hlavě vrhá do jakékoliv bitky, cynický Had dovede otevřít jakýkoliv trezor a Vlk všechno vymyslí a zorganizuje tak, aby tahle parta nakonec neskončila ve vězení a mohla si užívat status největších zločinců široko daleko. Jenže jednoho dne spadne klec a Zlouni skončí v klepetech. Naštěstí se na scéně objeví dobrotivý profesor Marmeláda, jenž je přesvědčený, že kousek dobra se skrývá v každém a hodlá z pětice lumpů udělat klaďáky. A Vlk a jeho parta do toho ochotně jdou, protože to zní lépe než vězení a navíc můžou časem Marmeládovi vyrabovat barák. Jenže pak začnou zjišťovat, že být dobrákem možná není tak špatné, jak si mysleli. 

Upřímně Zlouni na první pohled opravdu nevypadají bůhvíjak. Stylizace je sice hodně roztomilá a zábavná, ale na animákovou špičku to nemá ani zdaleka. Na druhou stranu určitě se nedá říct, že film vypadá ošklivě a před všemi těmi třetiřadými animáky, co se objevují v českých kinech a natočili je někde v Belgii nebo v Indonésii si drží solidní náskok. Pixarovku zkrátka nečekejte. Otázka však je, jestli to vadí. A já myslím, že ani v nejmenším. Zlouni totiž možná nezaujmou na první pohled, ovšem jakmile se začnou hýbat, najednou to začne být úplně o něčem jiném. 

Zlouni mají totiž neskutečně našlapané akční scény a v animácích takhle dobré předvedli naposledy snad první Úžasňákovi. Rychlé tempo, obrovské množství nápadů, kreativita a regulérní našláplost. Honička na dálnici se skládací motorkou je jedna z nejlepších, jaké jsem kdy viděl. A to nejen v animácích. Je radost na to koukat. Celkově jsou Zlouni perfektní ve chvílích, kdy se děje něco napínavého nebo akčního. Samotné loupeže mají vibe Dannyho parťáků a evidentně nad nimi režisér přemýšlel a ukazuje, že má subžánr heist movie poctivě nakoukaný. Je to napínavé a chytré, zároveň ne přechytralé tak, aby se u toho nudily děti. Pokud ale píšeme u animáků, že se budou bavit malí i velcí, tak v případě Zlounů to doopravdy není přehánění. Jako akční/zlodějská komedie obstojí naprosto přesvědčivě i vedle hrané konkurence. 

Přehrajte si trailer Body ovšem ztrácejí ve chvílích, kdy se děje cokoliv jiného. Ukazuje se totiž, že Zlouni jsou v základu pořád hlavně filmem pro děti a bohužel ne zrovna komplikovaným. Lumpové chtějí být hodní, lumpové jsou hodní, ale je to těžké, lumpové váhají, lumpové jsou nakonec stejně hodní a zaslouží si happy end. Jistě, pořád jde primárně o podívanou pro děti, na druhou stranu občas je to až příliš předvídatelné a jednoduchoučké, což v kontrastu s nápaditými akčními sekvencemi skutečně trochu zamrzí.