Vetřelec Ridleyho Scotta letos slaví osmatřicáté narozeniny a od okamžiku, kdy se s ním Ellen Ripleyová střetla poprvé, patří k etalonům žánru sci-fi hororů. Prakticky každý film z vesmíru, ve kterém se objeví monstrum vybíjející lidskou posádku, je srovnáván s touhle klasikou a dá se čekat, že příštích pár dekád se na tom nic nezmění. Vetřelec zůstává i dnes číslem jedna. Každých pár let se ale objeví potenciální konkurence a letos tu máme další. Má však Život šanci stát hrdě po boku legendárního Xenomorfa, nebo zapadne jako spousta pokusů před ním?

Život: FOTOGALERIE

Osobně se bojím, že to bohužel skočí tou druhou variantou, ačkoliv nechci předem lámat hůl nebo vás odrazovat od návštěvy kina. Život se vám totiž nakonec možná bude líbit, ale do značné míry záleží na tom, jak vám sedne možná až příliš ambiciózní přístup režiséra Espinosy. Zápletka „bubák z vesmíru proti hrdinným astronautům“ je béčková a nedělejme, že ne. Nemusí to být nutně špatně, avšak sci-fi horor postavený na tom, že po vesmírné lodi pobíhá monstrum a žere lidi, by měl být především napínavý, strhující a zábavný. Život takový občas je, pár funkčních lekaček na vás v kině čeká, stejně tak i několik drsnějších a krvavějších scén, i když eRkový rating nedovedou vytěžit tak, jak by mohly. A je tu víc věcí, které Životu jako hororové podívané trošku podráží nohy.

Samotné monstrum není zrovna zajímavé a nápad, že se vyvine z jednobuněčného organismu do slizké potvory možná mohl fungovat na papíře, ve filmu však potvoře jednoduše chybí něco jako charisma (pokud se to dá říct o hromadě vesmírného sulcu) a nápaditost. Nového Vetřelce nebo Predátora nečekejte. Vlastně jde o vizuálně a „akčně“ o jedno z nejméně atraktivních monster vůbec. Navíc na palubě mezinárodní stanice loví fajn herce, kteří ovšem hrají zoufale zaměnitelné hrdiny. Dostaneme ukecaného frajera, odvážnou velitelku, přemýšlivého Asiata, někoho s tajemstvím a někoho s decentním traumátkem. Gyllenhaala, Ferguson i Reynoldse mám docela rád, bohužel všichni tu maximálně naplňují žánrová klišé a hrají naprosto zaměnitelné hrdiny, jejichž osud vás bude zajímat asi jako to, kdo vyhraje další řadu Tvoje tvář má známý hlas. Dohromady by to ale na béčkovou hororovou podívanou z vesmíru nejspíš stačilo. V případě, že utlumíte myšlení a nároky na logiku, můžete se kochat pěknými záběry z vesmírné stanice, občas se leknout ne moc zajímavého bubáka a užít si pár solidně natočených akčních a hororových scén. Kdyby tu nebylo jedno velké ALE. 

Tvůrci se totiž rozhodli pojmout Život jako science fiction s důrazem na slovo science. Nemám bohužel vzdělání ani odhodlání řešit, jak moc to celé dává smysl po vědecké stránce a počítám, že to v kině taky moc dělat nebudete, ale právě snaha hrát si na vážný a realistický film celku podráží nohy. A docela zásadně. Espinosa se záměrně vyhýbá momentům, které by mohly jeho novinku udělat řekněme... zábavnější. Asi by nebylo potřeba, aby měli astronauti tisíce kilometrů nad Zemí ve skříních brokovnice, bohužel snaha tvářit se opravdově a uvěřitelně Životu ubližuje v akčních a hororových scénách, které s tímhle přístupem nakonec nejsou tak akční a tak hororové, jak by asi film potřeboval. Espinosa v nich netlačí na pilu. Nejspíš ani nechce, protože pak by jeho Život ztratil punc oné „uvěřitelné sci-fi.“ Bohužel mu nedošlo, že to má být uvěřitelná sci-fi s jednobuněčným organismem z Marsu masakrujícím lidskou posádku. 

Přehrajte si trailer Výsledkem je podivný mix filmu, jenž by se sice rád tvářil jako Propast nebo třeba i 2001: Vesmírná odysea, ale přitom má blíž k věcem jako Deep Star 6 a Leviathan. Život zůstává podivně rozkročený mezi dvěma styly, dvěma přístupy, které spolu nemají moc společného. A není tak žádné překvapení, že se to celé postupně trošku rozpadne a veškerá snaha bojovat o diváka seriózně, vědecky a chytře přijde vniveč. I přes pokusy o vědečtější sci-fi horor je to pořád lehce tupé béčko. A naneštěstí takové, které se pokouší svou béčkovost, brakovost, hororovost a děsivost skrývat, aniž by mohlo nabídnout něco jiného. Docela to zamrzí, protože ti herci, vizuál a konec konců i pár povedený scén naznačovali, že by to mohla být důstojná konkurence i pro toho Vetřelce.