DreamWorks už má za bezmála 30 let poctivě odslouženo a na pažbě má přes 50 filmů pro nejmenší i celé rodiny. A tak si může pro jednou dovolit trochu svébytnější přístup s dospělejšími hrdinkami a krapet kreativnějším podáním. Výlet do filipínské mytologie znovu ukazuje, jak silný zářez do filmového světa před desetiletím udělal animák V hlavě. Doslova naformátoval diváky pro typ příběhů, které neoceňují jen vnější akci, ale podtrhují i vnitřní a často zmatený svět postav a vývoj jejich individuality. V Zapomenutém ostrově jsou tím nejcennějším vzpomínky a vztahy s těmi, na které zkrátka zapomenout nechcete, protože by ve vás navždy zůstala díra ...a bez nich už byste to vlastně nikdy nebyli úplně vy. Jednoduchý a přesto chytlavý koncept (který má zároveň oporu ve vědeckém bádání) je východiskem pro akční hrátky, které se nemusí trápit každou texturou a dokonalostí 3D animace, když dobrou práci odvede i stylizované 2.5D a 2D. Na mě to hyperkinetické spidermanské poletování celkem funguje, ale uvědomuju si i jeho úskalí. Samy hrdinky (a tedy i divačky) filmu jsou přesně na tom rozhraní, kdy už by animaci mohly považovat za něco, z čeho nedávno vyrostly. Uvidíme v pozdním září.