Zatímco jiné streamovací služby se snaží plus mínus nějak profilovat a lákat konkrétní typy diváků, Netflix chce všechny. Takže se tu najdou horory, velké akčňáky, umělecky ambicióznější snímky i animáky tvářící se, že by mohly konkurovat první lize (tudiž Disneymu a Pixaru). To poslední samozřejmě dává absolutní smysl. Netflix má doma skoro každý, animák je ideální rodinná podívaná a když se ho ujmou šikovní lidé a dovede zaujmout, může se u něj sejít celá rodina a na necelé dvě hodiny mít pocit, že sleduje něco jako Ledové království nebo Odvážnou Vaianu. A že Netflix je skoro jak ten Disney, že jo mámo, tak proč si platíme Disney+ a nezrušíme ho, že jo, táto? Tedy v něco takového nejspíš šéfové na Netflixu doufali. Jenže my už pěkných pár let víme, že plány a ambice má streamovací gigant velké, ale s těmi výsledky to často bývá horší. 

Zakletí se odehrává v magické zemi, kde hrdinové brázdí oblaka na obřích létajících kočkohroších, občas si zazpívají, všichni se mají rádi a celé se to tváří tak moc disneyovsky, že by mě nepřekvapilo, kdyby ve vzduchu nevisela nějaká ta žalobička. Jenže za dveřmi královského paláce se schovává obrovský problém. Nebo vlastně dva. Král a královna se totiž kvůli strašlivé kletbě proměnili v obří příšery a i když to jejich dospívající dcera Ellian pokouší tajit před zbytkem říše, nakonec se to prokecne. A přesvědčit obyvatele pohádkové země, že tyhle zrůdy jsou jejich vladaři, není zrovna snadné, takže se Ellian ve společnosti rádce Bolinara a svého zvířecího kámoše vydává na divokou cestu, na jejímž konci snad pomůže rodičům proměnit se zpět do jejich podoby. Na záda jim dýchá armáda, nebezpečí se skrývá na každém kroku a možná se ukáže, že s tou kletbou to bude o trošku složitější. 

Zakletí: FOTOGALERIE

Co se příběhu týče, budeme se pohybovat v klasickém formátu „hrdinka jde z místa A do místa B, plus mínus v sedmdesáté minutě o sobě začne pochybovat, nakonec to však dobře dopadne a doprovázejí ji zvířátka/příšerky/divní kamarádi“. Nic nového. Ale vyčítat Zakletí neoriginální příběh by bylo nefér a zbytečné. Je to animák pro celou rodinu a především pro malé holky, a k těm jednoduchost a průhlednost jaksi patří a musí se s ní počítat. Zakletí se naštěstí v jistých momentech pokouší otevírat celkem zajímavá témata a celá práce s důvodem, proč jsou král s královnou proměněni v příšery, by mohla být třeba u Pixaru dost zajímavá. Jenže na Netflixu jakoby jim vůbec nedošlo, že právě tenhle motiv je na příběhu jejich animáku to jediné skutečně zajímavé, nebo se na to vykašlali. A nebo – a to mi přijde nejpravděpodobnější – vůbec netušili, jak s tím nápadem pracovat, aby to k něčemu vedlo. Ne každý holt může být Pixar. Ačkoliv zrovna o Zakletí to úplně neplatí. 

Netflixovský animák totiž produkoval John Lasseter, dlouholetý boss Pixaru a režisér Toy Story, Aut nebo Životu brouka. A producent či scenárista spousty dalších pixarovek. Režie se pak ujala Vicky Jenson, autorka prvního Shreka. Papírově jsou ti dva první liga ve světě animáků a jejich účast na tomhle projektu tak oprávněně vzbuzovala očekávání, že Zakletí nebude další šmíra. Jenže je. Dost by měl zajímalo, jak a proč se stalo, že tahle očividně velkolepá, ambiciózní a nejspíš i drahá podívaná je ve výsledku dost hnusná. Pochopitelně beru, že osobitá stylizace mi jednoduše nesedla, protože mě nebaví dívat se na svět, který vypadá, jako kdyby si ho vymyslelo a nakreslilo pětileté dítě, jemuž v restauraci půjčili pastelky, aby si ukrátilo chvíli, než mu donesou špagety s kečupem. Jenže říše plná létajících sudovitých zvířat, ušatých hrdinů, chlupatých potvůrek, barviček a kýčovitých lokací působí vedle aktuální Odvážné Vaiany 2 jednoduše o řád hůř i technicky odflákle a levně. 

Přehrajte si trailer Bohužel to samé se dá říct i o písničkách, napětí, humoru a vlastně o všem. Zakletí není příliš dobrý animák a z reakcí potomků mých kolegů jsem pochopil, že si to myslím nejen já jako cynik na prahu čtyřicítky, ale i zástupci samotné cílovky. Malé holky, které se nudily podobně jako já. Dělá mi to svým způsobem radost. Nemusím sám sebe přesvědčovat o tom, že jako zapšklý chlap zcela mimo cílové publikum jsem možná něco přehlédl, nebo se na něco nenaladil. A můžu tuhle recenzi ukončit s tím, že Netflix zkrátka natočil podprůměrnou animovanou podívanou, z níž nejsou nadšení ani ti, jimž se líbí cokoliv, co je kreslené, barevné, se zvířátky a písničkami. Tenhle pokus o novou disneyovku míří opravdu hodně vedle.