Ve Vlastnících i v Mimořádné události Jiří Havelka nastavoval zrcadlo společnosti a dělal to chytře a zábavně a po odchodu z kina mohla v divácích zůstat jistá pachuť z toho, že se k sobě ne vždycky chováme hezky. Že se bude režisér pokoušet o něco podobného i ve své novince Zahradníkův rok v traileru vidět je, ale jinak… já vlastně moc nevím. Oldřich Kaiser stylově neřekne ani slovo, Štěpán Kozub mu dělá ze života peklo a chvilku se to tváří jako absurdní komedie a chvíli zase jako sociální drama. Jednu chvíli to vypadá, že se láká na další hořce úsměvné nastavování zrcadla, v další se zase Zahradníkův rok tváří jako smutný film o člověku, který bojuje se systémem, i když proti němu nemá moc šanci uspět. Neříkám, že to nebude ve filmu fungovat. Vlastně věřím, že bude, ale upoutávka prodává Zahradníkův rok jako takového podivného kočkopsa, který je dost neuchopitelný a tím pádem nepůsobí příliš atraktivně. Škoda, ten materiál nevypadá zle, ale do kina v téhle podobě extra nenaláká.