…to by však musel vyjít na světlo s materiálem atraktivnějším a vetknout do něj alespoň minimální indicie o tom, kterak na tom diváci jeho nového filmu vlastně budou. Protože bez zajímavostí ohledně oné slavné „interaktivity“ vypadá strohý spot bez nápadu jen jako chudičký příbuzný Spěváčkových Hodně Divných Příběhů: Pár záběrů evokujících home video, které natočíte při každé rozvernější pitce s přáteli, „tajuplná“ hudba a k tomu echo, kdy že se to máte v kinech řadit na inspekci. Nedělám si iluze, že Bystroň neuloví v médiích chvalozpěvy ohledně originálnosti konceptu a snahy přijít s něčím novým, ale pokud jsou to všechny plusy na Zahradníkův vrub, přičemž v jeho zbytku odvádí na první pohled pozoruhodně bídné řemeslo, pochybuji, že to reálně bude kohokoliv bavit. Umíte si snad představit, že byste dokázali dvě hodiny na něco podobného koukat jen kvůli tomu, že se můžete dvakrát třikrát rozhodnout, zda hvězda Vyvolených Saša Nikitin umře na vnitřní vykrvácení či pád ze skály? Rozlousknutí takových polemik nás čeká až v lednu a těžko zatím soudit, ať už si myslíme cokoliv. Důležitější v tento moment zůstává fakt, že syntéza několika amatérských záběrů s rádoby strašidelným zvukovým podkresem nevlévá do našich žil ani špetku adrenalinu. Ba co víc, nudí k smrti, což je možná ten způsob, kterým Bystroň nakonec diváky svého „interaktivního hororu“ udolá.