Hororová série Vřískot v roce 1996 změnila celý žánr, vysmála se slasherům, jimž zároveň složila poklonu, a ukázala, že diváky lze do vyprávění zapojit víc, než si většina tvůrců myslela a dá se dobře pracovat s jejich znalostmi, očekáváním a fanouškovstvím. Loňská pětka navíc ukázala, že tahle série má pořád co nabídnout a navíc může fungovat i bez Wese Cravena a Kevina Williamsona. Že nešlo o náhodu naštěstí ukazuje i šestý díl. Na druhou stranu jeho tvůrci by si mohli vzít pár výtek k srdci, příště už by to totiž s tímhle přístupem vyjít nemuselo. 

Šestý Vřískot se odehrává rok po pětce. Sestry Sam a Tara Carpenterovy se spolu s přeživšími přáteli z minulého dílu odstěhovaly do New Yorku a chtějí zapomenout na masakr ve Woodsboro. Někomu to jde dobře, někomu hůř, ale s faktem, že málem skončili jako sekaná, se prostě musí nějak vyrovnat. Jenže to budou muset odložit. Ghostface si je našel i tady a tentokrát hodlá být nekompromisní. Přežijí ségry i další střet s maskovaným zabijákem? A kdo se tentokrát ukrývá pod bílou maskou? 

Vřískot 6: FOTOGALERIE

Matt Bettinelli-Olpin a Tyler Gillett už minule ukázali, že chápou, jak série Vřískot funguje a že v ní jde o kombinování tradičních slasherových postupů s novátorskou prací s žánrem a metapřesahy. V pětce se jim povedlo jít o kousek dál, než jsem čekal a bylo to velmi fajn a o něco podobného se pokoušejí i tady. Ani tentokrát nedostaneme jen obyčejnou kombinaci naháněčky, ve které magor nožem kuchá hezké mladé lidi, s detektivkou, v níž se pátrá, kdo že by ten magor mohl být. To všechno tu samozřejmě je, ale Bettinelli-Olpin a Gillett se opět pokoušejí posouvat dál celou metarovinu. 

Do jisté míry by se jejich šestka dala považovat za duchovního pokračovatele dvojky. Vrací se staří hrdinové, dostáváme však nová pravidla. Tentokrát se tu pracuje s myšlenkou, že Vřískot, respektive série vražd ve filmovém světě, je vlastně franšíza a ta má trošku jiná pravidla než jednotlivé díly. Nechci tu být moc konkrétní, ale hodně a chytře se tu pracuje s předchozími díly série, přičemž se několikrát zdůrazní, že značka jako taková je důležitější než hrdinové. A že pravidla se mohou ohýbat tak, aby značka přežila. Což do jisté míry vede k nevypočitatelnosti. Problém je, že tvůrci podle svých vlastních pravidel úplně nehrají. 

Vřískot 6 se pokouší být chytrý na několika frontách. Jako komentář k práci s filmovými franšízami, částečně jako klasický sequel i remake Vřískotu 2 a do jisté míry i jako novátorský snímek, minimálně v rámci série. Což je všechno moc hezké a v některých směrech to funguje hodně zajímavě. Zatímco pětku si člověk mohl užít i bez větší znalosti předchozích dílů, tady už jde téměř o nutnost, protože pokud netušíte, kdo byl dejme tomu Roman Bridger a kdo zabíjel ve čtyřce, ochudíte se o pár zajímavých momentů. Stejně tak potěší fakt, že nový Ghostface se tentokrát chová spíš jako Terminátor a že víc než o vyděšení jeho obětí mu jde čistě o to, aby je zabil. A dělá pro to všechno a stává se hodně nevypočitatelným. 

Novinek, aktualizací a zajímavých nápadů je tu tedy hodně, jenže problém šestého Vřískotu tkví v tom, že na to, jak moc chce být jiný a nový, stojí na slabých základech. Hrdinové a hrdinky z pětky, kteří se vrací do akce, přestali být mnohdy zajímaví už na konci minulého filmu a tady to platí dvojnásob. Jasmin Savoy Brown se stále marně pokouší být novým Randym – znalkyní popkultury a Mason Gooding tu prakticky k ničemu není. No a Melissa Barrera v hlavní roli nebyla ani minule herecky úplně přesvědčivá, ale vzhledem k tomu, že má být novou hlavní hrdinkou, být tu asi musí. Jenže celkově skutečně nejde o hrdiny, jaké bych toužil vidět znovu a zabírají tu místo potenciálně zajímavým nováčkům. Což nakonec bohužel vede i k tomu, že je omezený počet podezřelých a pátrání po tom, kdo může být Ghostface. A celkově si tím dost podkopávají nohy v té detektivně-hororové rovině. I když možná jsem na ně zbytečně přísný kvůli naprosto lahůdkovému úvodu, který sliboval víc hravosti, originality a nápaditosti, než režiséři vůbec měli v plánu servírovat. 

Přehrajte si trailer Pořád je to velmi fajn. Vřískot po šesti filmech stále ještě nemá na kontě vyloženě zlý kousek a nechci, abyste měli dojem, že tady to bylo těsně. Nebylo. Možná by mu prospělo zkrácení o nějakých dvacet minut a trošku pevnější základy, na kterých by mohl do budoucna stavět, ale celkově šestka téhle hororové série naservíruje divákům víceméně to, co jim slíbila. Jestli jde o váš šálek kávy, už po šesti dílech a sedmadvaceti letech musíte vědět sami.