Asi bych se musel hodně snažit, abych mezi čtenáři MovieZone našel deset lidí, kteří by byli s vážnou tváří schopni říct, že se na novou Vránu těšili. Trailery za moc nestály, ale problém tkvěl někde jinde. V tom, že tenhle film se kutil bůhvíkolik let a nakonec u něj skončili poněkud nehvězdní herci a režisér, jenž měl v Hollywoodu dvě velké šance (Sněhurka a lovec, Ghost in the Shell) a nic moc nepředvedl. A hlavně že to celé působilo od začátku poněkud zbytečně, stejně jako všechny sequely klasiky z roku 1994. Na druhou stranu navazovat na ni a na slavný komiks není nic snadného. 

James O'Barr napsal a nakreslil komiks kvůli tomu, aby se vyrovnal se smrtí své snoubenky, Alex Proyas zase natočil unikátní audiovizuální podívanou, u které bohužel předčasně skončil život talentovaného Brandona Lee. Posílat do světa po třiceti letech „prostě další remake“ smrdělo od začátku když už ne průšvihem, tak předem prohranou bitvou. No a na vítězství doopravdy nedošlo. I když hlavně proto, že nová Vrána prostě dobrý film není. 

Vrána: FOTOGALERIE

Ačkoliv nejde o remake, jak rádi tvůrci upozorňují, ale o novou adaptaci a měla by prý víc odrážet sentimentální atmosféru předlohy, jsou to jen kecy. Nová Vrána je totiž krásnou a zároveň smutnou ukázkou absolutního nepochopení předlohy. Bez ohledu na to, jestli tu mluvíme o komiksu, nebo o Proyasově vizi, s níž jednoduše Sandersova verze musí být srovnávána. V základu se ovšem hraje podle stejných pravidel. Eric a Shelly jsou zamilovaný pár, který brutálně zavraždí pohůnci démonického gangstera Roega, protože se však milovali vroucně, dostane Eric šanci vrátit se na Zemi, pomstít se a zachránit tak duši své lásky před peklem. 

Je to jednoduchá zápletka pro jednoduchý film o pomstě. Netvařme se, že by to v komiksu nebo u Proyase bylo v tomhle směru nějak zásadně složitější. Síla Vrány – respektive obou zmíněných – však tkví v tom, že se na Zemi vrací ztracená duše. Bytost, která nemůže zemřít, ale je ztracená mezi světem živých a mrtvých. Něco mezi člověkem, andělem pomsty a démonem odplaty. No a tady ne. Tady se prostě Eric probere v tom samém bytě, kde před pár minutami umřel, se vzpomínkami, schopnostmi a vůbec vším a jde se mstít. Vráně v tomhle směru chybí jakékoliv tajemství, prostě „vrátíš se a všem nakopeš prdel a budeš u toho smutnej. Jo a na konci dostaneš černou krev, protože málo miluješ“. A nazdar. 

Reálně tu vůbec nefunguje love story, i když se Sanders paradoxně právě tady nejvíc snaží o nějaké novoty. Tam, kde si předchozí Vrány vystačily s tím, že Eric (nebo jiný hrdina) byl obyčejný člověk, do jehož života vstoupilo násilí a o jeho lásce reálně moc nevíme a když už, tak spíš z náznaků nebo vzpomínek, tady dostaneme regulérních pětačtyřicet minut Erica a Shelly. A nutno říct, že těch pětačtyřicet minut docela bolí. On se totiž dost těžko navozuje pocit, že zlo zničilo nádhernou a čistou lásku, kvůli níž stojí za to vrátit se ze záhrobí, když jsou dva hrdinové směšní emokašpaři. Smutně čumí do kamery, tváří se jak gotikové ze South Parku, vzpomínají na svého mrtvého koně,  vzájemně se ládují drogami a Sanders do toho ještě naznačí, že Eric zabil svou vlastní matku (ne že by si to nezasloužila). Jistě, láska má mnoho podob, ale tahle je dost hnusná a nehodná nějakého velkého příběhu, který by měl dojímat. A taky nedojímá. 

Takže tu máme nefunkční práci s postavami a okleštěnou práci s tajemnem a atmosférou. Co dál? Jo tohle co dál. Sanders má diváky za paka. Navzdory faktu, že příběh s mnoha emocionálními přesahy balancující mezi krásou a děsem, láskou a krvavou pomstou vykostil do rutinního revenge flicku, nedovede vyprávět. Všechno, co by mělo nějak posunout děj, prostě hrdinům a tudíž i divákům vysvětlí. Pro jistotu víckrát, aby to pochopili i ti, co už ve dvacáté minutě vytáhli mobil a začali jet v kině Duolingo. Dost to otravuje. 

Vrána se pod Sandersovým vedením proměnila v hloupý, prázdný a přinejlepším rutinní film o pomstě. Nutno říct, že vizuálně neurážející a závěrečná akce je patřičně krvavá a nevypadá úplně zle. Navzdory faktu, že zasadit ji do opery zavání kýčem a o vyústění celého masakru si za pár měsíců přečtete v Roku v kostce u kategorie Nejbizarnější scéna. Ale prostě to není nehezké a potěší samozřejmě i velká účast českých herců v menších rolích i fakt, že v závěrečných titulcích se to českými jmény jen hemží. 

Přehrajte si trailer To ovšem nemění nic na tom, že se z nové Vrány vyklubala přesně taková zbytečnost, jaké jsme se báli, jen ještě o chlup hloupější a otravnější. A jen těžko se hledá důvod, proč byste s ní měli ztrácet čas, když je ve svých nejsilnějších momentech maximálně průměrná. Tedy pokud vyloženě netoužíte vidět zmasakrovaného Karla Dobrého a Jana Budaře. 

MovieZone Live Speciál o původní Vráně si můžete pustit na našem Herohero