O FILMU
Španělský intelektuál se zálibou v ženských a homosexuálních tématech je asi tím posledním, jehož film bych na takovém festivalu v Karlových Varech chtěl navštívit, přestože by byla možnost (a ona byla ;). Rozvleklé evropské dumání je na hony vzdáleno mému obvyklému žánrovému vymezení a až na jeden případ jsem do něj nepronikl, přestože chápu, že pro spoustu lidí by byl Almodóvar modlou, i kdyby vpustil do kin homevideo se svou rodinnou dovolenou. Neberu jim to a přeju jim, ať si užijí i jeho poslední film: Ten vypráví o generaci tří žen a jejich společném soužití na kraji španělského předměstí. Konkrétně jde o Raimundu (Penelope Cruz), svěží ženu někde v polovině čtvrté dekády života, její dceru, sestru Solu a – teď se podržte – jejich matku, která je však už nějaký ten pátek mrtvá. Nevadí. Almodóvar boří mýty o své normálnosti a nechává ji i přesto koexistovat se svými dcerami a vnučkou, jako by se nechumelilo. Jen tak totiž může rozehrát zamotanou příbuzenskou hru, která tlačí Návrat do škatulky bláznivé komedie. Má tenhle zadumaný režisér vůbec šanci podobou šarádu roztočit? První ohlasy (CSFD) tvrdí, že ano. A údajně jde i o zajímavou reflexi současného Španělska – zajímavou v tom smyslu, že ilustruje realitu naprosto opačně než jak tomu ve skutečnosti je a nechává diváka vtipně domýšlet.
První minuty vypadají vskutku děsivě, jako kdyby se člověk díval na nějakej španělskej televizní film, ve kterým je omylem Penelope. Rozmluvy i chování vypadá správně španělsky divně a televizně:)
Naštěstí se to po cca 10 minutách rozjede a nabere to spád, spousta absurdních životních situací, na které se reaguje jako kdyby to bylo běžné, viz. sousedka prostitutka. Postupně se celým filmem odhalujou rodinný poměry Penelope a to je podle mě celý kouzlo toho filmu. Krásně skloubily absurditu s humorem.
7/10 a nebojte se toho začátku:)