Cival

Režisérská dráha Ralpha Fiennese zrovna neuchvacuje - osobně se mi nepozdává ani její směřování. Po poněkud bizarním válečně-teatrálním Corilianovi, který naprosto vyšuměl, se totiž Fiennes schovává do bezpečného přístavu polobiografického retra. Známé herecké tváře, vedené samotným Lordem Voldemortem tu chodí v obrovských kloboucích a načančaných účesech, a to v audiovizuálním podání spíše zaměnitelném se stovkou jiných filmů. Intimní momenty z milostného vzplanutí Charlese Dickense k mladé éterické slečně sice mají něco do sebe (přestože v nich Fiennesův Dickens vyhlíží jako starý obšourník), i záběrování zjevně inspirované nějakou tou dobovou malůvkou zvládne krátce zaujmout, ale na nějaký průlom Fiennese mezi režisérskou elitu to ani tentokrát nešacuju.