k0C0UR

Prokletý projekt Toma Cruise a Bryana Singera se vrací zpět mezi živé. A je mnohem komornější než jak si ho pamatujeme od minulého listopadu (ano, už je to drahných pár měsíců). Robustní armádní technika byla zatlačena do pozadí a přenechala místo na výslunní dialogu jako takovému. Ten je s hodinářskou přesností rozset mezi všechny přítomné, aby nechal vyklíčit poutavý příběh, který si možná jako jeden z mála ještě všichni pamatujeme z dějepisných učebnic. Nutno říci, že po vizuální stránce téměř všechny scenérie berou dech (a ty co neberou, jsou alespoň velice nadprůměrné) a tak je to povídání si plné velkých slov a velkých vět o mnoho atraktivnější než kdyby se odehrávalo někde ve studeném sklepení. Jako by to podvědomě stačilo k dobrému hodnocení; a tak když už je člověk smířen, že se ničeho zvláštního nedočká, přijde překvapení s o to větší razancí. Na scénu se dostaví obyčejný metronom a začne si všechno řídit podle svého. Jaká velká a příjemná změna prohodit prostý tikot namísto obvyklých chorálů číslo dvacet pět, kde vás čeká asi tolik překvapení jako v proskleném Kinder vejci. Podobný experiment je u papírově komerčního blockbusteru nevídaný, přestože si tvůrci pochopitelně k závěru neodpustili hororově zesilovaný podkres pod neúnosně epileptickou koláž (aneb nervová soustava se vám musí trochu otřepat, abyste měli na co vzpomínat). Suma sumárum je mi tenhle přístup mnohem sympatičtější a působí o třídu osobněji než u minulého traileru, který je stříhán řemeslně naprosto na jistotu. Pokud kvůli tomuhle principu sáhnete k pěti, nikdo se na vás zlobit nebude.