Asi by se slušelo dát korektní tři hvězdičky, napsat pár slov o zajímavé animaci, standardním střihu ukázky a vyzvat k čekání na premiéru. Tak velká jména a technologická jedinečnost k tomu malinko vybízejí. Ale v rámci možností „objektivní“ jsme byli už u teaseru. Dnes už můžu na rovinu přiznat, že je-li v letním menu nějaký ambiciózní kasaštyk, který stoprocentně nikdy v životě neuvidím, jmenuje se Monster House. Možná bude nákladný, možná revolučně zpracovaný, možná s monumentální kampaní – ale na každý pád bude hodinu a půl vyprávět (nebo se alespoň tvářit, že vypráví) o strašidelném domě, který chrčí, otevírá hubu a jazykem útočí na nic netušící kolemjdoucí. Výtvarnou stylizaci sice můžeme vnímat jako osobitou, osobně bych ale volil spíš přívlastky nudný, nezajímavý a ve výsledku vlastně i docela hnusný. Když vezmete tísnivější pasáže z Jumanji a natáhnete je přes celovečerní stopáž, zdeformované dětské ksichtíky jsou pravděpodobně tím úplně posledním komponentem, který byste do takovéhle digitální gulášovky měli míchat. Vemte si třeba blonďatého tlouštíka – protivná tvář, nesnesitelné vystupování a k tomu dialogy, které nepasují úplně přesně do pusy (a už vůbec ne k celkové mimice a řeči těla určitě ne). To by samo o sobě samozřejmě nemuselo Moster House položit, ovšem s ohledem na kolovrátkový stereotyp (jazyk, jazyk, jazyk), jímž scénář zapáchá už po dvou minutách traileru, předem obracím palec dolů k zemi. Typičtější příklad „uchcaného“ filmu k nám totiž po síti nelezl snad od Madea`s Family Reunion.
