Festivalový hype je ošemetná věc. Vstřícné festivalové publikum už nejednou zahrnulo superlativy nijak zázračné bijáky, jež o pár měsíců později v běžné kinodistribuci natěšené diváky zklamaly. Když se tedy na konci ledna konal známý Sundance a do světa se skoro okamžitě rozlétly nadšené reakce na CODU (v recenzi nebudu používat český distribuční název), bylo nasnadě být opatrný. Nic na tom nezměnil ani fakt, že letos se přehlídka nezávislých filmů konala pouze virtuálně a tím pádem se trochu redukovalo riziko davové slepoty přítomných na místě.

Pochyboval jsem však až do poslední chvíle. Zarážející byl už fakt, že pouhých pár let po francouzské premiéře v zámoří remakovali povedenou Rodinku Bélierových. Apple TV+ následně představilo svoji verzi příběhu (zakoupenou přímo na fesťáku za rekordních 25 milionů dolarů) v průměrném traileru louhujícím už stokrát viděný příběh o trochu zakřiknuté slečně z okraje společnosti, která chce navzdory přání rodiny zpívat a zamiluje se přitom. To také zrovna nepomohlo. Vy už jste ale jistě sjeli pohledem na výsledné hodnocení a tušíte, že opatrnost naštěstí nebyla na místě.

CODA je zkratka anglických slovíček „child of deaf adults“ a název nelže. Snímek je opravdu především o mladé Ruby, která jako jediná v rodině slyší. Brzy ráno vstane, vyjede s mamkou, taťkou a bráškou na vodu, něco spolu do sítí uloví, v přístavu se pohádá s nákupčím ryb a hurá do školy. Jednoho dne se kvůli platonicky milovanému spolužákovi přihlásí do sboru. Zjistí, že zpěv je její největší životní vášeň a chce zkusit přijímačky na prestižní hudební univerzitu. Jenomže jak vysvětlit doma svoji touhu, když vrcholem rodinného večera je komentování koček vhodných pro single bráchu na Tinderu? Obrázky mohou vidět všichni, zpívat ji její rybáři však nikdy neuslyší.

V rytmu srdce: FOTOGALERIE

Nevzpomínám si, kdy mi naposledy udělala takovou radost mladá a nastupující herečka. Možná Thomasin McKenzie svým suverénním výkonem v zálesáckém Beze stop. Emilii Jones hrající mladou aspirující zpěvačku Ruby jsem už dříve zaregistroval v průměrném fantasy seriálu Zámek a klíč, ale její výkon v tomhle filmu je úplně jiný level. Působivě zpívá, kvůli roli se naučila znakovou řeč, Ruby ztvárnila jako z partesu a vy budete neúnavné slečně, která pomáhá famíli a přípravuje se na talentové zkoušky, fandit od začátku do konce.

Byť americká režisérka Sian Heder mnoho scén z již zmiňované Rodinky trochu vykradla, udělala jednu zásadní a velmi šťastnou změnu. Na rozdíl od Francouzů obsadila role rodičů a bráchy neslyšícími herci. Kromě oscarové Marlee Matlin si zaslouží zmínit především pro mě doposud neznámý Troy Kotsur, který je jako bručounský a svérázný otec se srdcem na pravém místě výborný a jeho komediální timing by mu mohl závidět leckterý profesionální komik. No a pak je tu hrdý učitel zpěvu hraný mexickým Adamem Sandlerem Eugenio Derbezem, u něhož nezbývá než doufat, že podobných příležitostí dostane v Hollywoodu více.

Jaká je hudba? Příběhu slouží na jedničku. Neřeším teď pár originálních melodií z pera skladatele Mariuse de Vriese, ale především covery známých songů, kterých se od Ruby dočkáte. Naštěstí se nemusíte bát přearanžovaných vražd populárních hitů, jak je znáte třeba z pozdějších sezón seriálu Glee. David Bowie, Marvin Gaye nebo Joni Mitchell se neobrací v hrobě, protože v CODĚ je méně více. Známé songy působí sympaticky civilně, hravě a melodie si budete broukat dlouhou po skončení.

Proč jsem nešel s hodnocením ještě výše? CODA se nikdy nevymaní ze škatulky hřejivého indiečka a chvílemi jede až moc na jistotu. Příběh je už od začátku jasně nalinkovaný a scénář postavený na francouzském originálu má svoje rezervy. Především v druhé polovině to chtělo přece jenom zařadit vyšší rychlost a až tolik neřešit rybí trable v přístavu. 

Přehrajte si trailer Byť se dramatických konfrontací mezi mladou zpěvačkou, pyšným učitelem a tvrdohlavou rodinkou dočkáte, režisérka nikdy nejde až na dřeň a třaskavou situaci vždy raději odlehčí vděčnou humornou scénou (Apple TV+ trochu klame, když biják označuje jako drama). Ne, vážně si nepustíte další víceméně realistický Sound of Metal, ve kterém se k životnímu výkonu vzepjal Riz Ahmed. Revoluční CODA fakt není. Přesto jí s radostí doporučím úplně všem a co se týče hvězdičkového hodnocení se nemíním upejpat.