Po Třístovce to vypadalo, že by z Gerarda Butlera mohla být další velká akční hvězda, bohužel to úplně nevyšlo. Příští rok sice uvidíme Angel Has Fallen, kde si potřetí zahraje prezidentského bodyguarda Mika Banninga, ale asi jsme od něj prostě čekali víc. Jeho další akčňáky navíc v kinech neslaví extra úspěchy a když to zjednoduším, z Butlera se stal regulérní béčkař. I když to samozřejmě nemusí být špatně. Těžko říct, jestli se ještě někdy zmůže na opravdový hit, pokud má ovšem v plánu dál točit filmy jako Útok z hlubin, vlastně ho budu v kinech vídat vcelku rád. To, že je z toho finanční propadák, je jiná věc, ale to ať řeší účetní. 

Tenhle dlouho plánovaný ponorkový thriller, okolo něhož se v minulosti točili třeba i Antoine Fuqua, Sam Worthington nebo Simon West, popravdě není extra dobrý film a celkem chápu, že v kinech pohořel, protože je to pitomost. Totální. U ruských břehů zmizela beze stopy americká ponorka a kapitán Gerard Butler se svou posádkou má zjistit, co se stalo. Brzy se ale ukáže, že ruský ministr obrany zajal prezidenta a chce rozpoutat třetí světovou válku, takže Butler a jeho parta dostanou za úkol ho zachránit. K ruské základně se musí přiblížit nepozorovaně komando, to má prezidenta najít a osvobodit a Butler má pak všechny odvézt domů a to s pomocí ruského kapitána ponorky, kterého chtěli jeho nadřízení obětovat. 

Útok z hlubin: FOTOGALERIE

Mám pro ponorkové thrillery slabost, ale to, co mě na nich baví nejvíc, v Útoku z hlubin není. Pomalu budované napětí, dobří herci, kteří s kamenným výrazem hledají pod hladinou nepřítele a jistá námořnicko-vojenská elegance. Nic z toho tady nenajdete, protože Donovan March má k dispozici víceméně jen béčkově přestřelenou zápletku a krom na jistotu hrajícího Butlera, charismatického Michaela Nyqvista a především Tobyho Stephense nepříliš zajímavé herce (Gary Oldman tu dává okatě najevo, že svou roli nebere příliš vážně). Ale jakmile na jeho pravidla přistoupíte a smíříte se s faktem, že tohle nebude nový Hon na ponorku, Krvavý příliv nebo Das Boot, můžete si to vcelku užít 

Marchův thriller totiž neskutečně šlape a svou pitomost a béčkovost nakonec využívá k tomu, aby se tu pořád něco dělo a ani na minutu film nezastaví. V jednu chvíli se proplouvá zaminovanými úžinami, v další scéně Stephensovo (ten chlap potřebuje velkou roli a pořádně se prosadit!) komando kydlí ruské vojáky a o minutu později nahání torpédoborec americkou ponorku zatímco generálové ve Washingtonu řeší, jestli na Rusko hodit atomovky, nebo čekat, co udělají Ivani. Útok z hlubin ani na chvilku nezabrzdí a March navíc zvládá akční scény režírovat přehledně a v rámci možností omezeného rozpočtu i docela efektně. Takže si sice budete asi říkat, že je to celé dost blbé, ale najednou to skončí a vy možná zjistíte, že vás to celkem bavilo. 

Přehrajte si trailer Jsou tu sice občas ne úplně dobré triky a veškeré dialogové scény, které by měly působit patrioticky, chlapsky nebo by z nich jednoduše mělo mrazit v zádech, jsou srandovní, ale nemůžu se zbavit dojmu, že všichni na place to věděli a řekli si „kašlat na to, máme ponorku, komando a hromadu zlých Rusáků, tak si to pojďme užít.“ Útok z hlubin vypadá jako akční military thriller, který někdo natočil v roce 1995, uložil ho však k ledu, protože tehdy byli v kinech Clancyho Hon na ponorku a hvězdně obsazený Krvavý příliv. A teď ho vytáhl, protože levná akční béčka už se moc netočí a možná pořád existuje pár diváků, kteří je ocení. A nebudou řešit, jak moc je to celé nesmysl, když se tu každé dvě minuty střílí, utíká před nepřátelskou ponorkou nebo řeší atomová válka.