Nejlahodnější film letošního roku? Cena za režii z Cannes pro Anh Hunga Trana je zcela zasloužená, jelikož jeho orchestrace přípravy pokrmů i jejich následné konzumace je skutečnou laskominou; což říkám nejen na základě traileru, ale i celého filmu. Napětí mezi Benoîtem Magimelem a Juliette Binoche potvrzuje pradávnou floskuli, že láska prochází žaludkem, a málokterý film to dovedl vyjádřit tak trefně. Příběh pojednává o věhlasném šéfkuchaři, který koncem 19. století ve svém venkovském sídle přemítá o nových receptech, v čemž je mu nezastupitelnou inspirací jeho osobní kuchařka a zároveň milenka. Na ploše dvou a čtvrt hodin je sledujeme společně vařit, procházet se přírodou a řešit zdánlivé banality, jež však dohromady neutváří nic menšího než život sám. Některé věci prostě chtějí čas a právě tenhle film nikam nespěchá, což dramatickými smyčci podbarvený trailer nedává úplně najevo. Výsledek však za vidění určitě stojí.