O FILMU
Psaní oldies je občas fajn, protože narazíte na film, který se vás nebo vaší cesty za filmovým "vzděláním" týká tak nějak osobně. V roce 1999 jsem byl ještě malý, nevzdělaný zelenáč, který věděl o třech blockbusterech do roka a tak není divu, že takový Blade nebo právě Tři králové dokázali přijít zničehonic, praštit mě do nosu a zase zmizet. Občas mi tyhle příjemné chvilky nenadálých přepadovek chybí. Ne že bychom snad v redakci věděli o všem, co se šustne, ale už to prostě není jako dřív. Když tahle parádička od Davida O. Russella napochodovala do kin, byl pro mě George Clooney jen televizním doktorem, Mark Wahlberg "tím vořechem z Big Hitu" a Ice Cubea jsem znal jen z Anakondy. Jenže to bylo všechno úplně jedno, protože Russell měl k dispozici solidní rozpočet i solidní scénář a dokázal z těhle dvou magnetů (které se většinou navzájem odpuzují ;) namíchat zatraceně dobrý koktejl o tom, že největší dobrodružství v Perském Zálivu se může odehrát i po skončení samotného válečného konfliktu. Stačí když jednomu domorodci vytáhnete ze zadku plánek, který prozrazuje, kam si Saddám ulil svoje zlato. Trojice (tedy vlastně čtveřice, po vzoru Dumasových mušketýrů) amerických vojáků dlouho neváhá a s věrným Hummerem vyráží za milionovými sny. Jejich cesta však není přímočaře popcornová. Russell se možná nezamýšlí tak hluboce jako Mendes v Mariňákovi, ale občas se při tom akčním infernu na hlavě poškrábete. A to je jenom dobře.