Se zajímavými debuty letos naše kinematografie rozhodně nešetří, a přestože to leckdy nedopadá úplně ideálně, minimálně ten potenciál znatelný je. Narušitel Davida Baldy, Sněží! Kristiny Nedvědové a hlavně aktuální Staříci Martina Duška a Ondřeje Provazníka jsou solidními přísliby, k nimž se nyní připojuje i Michal Hogenauer s mezinárodní koprodukcí, jež naší zemi v kontextu evropské festivalové tvorby ostudu nedělá. Tím ale dobré zprávy bohužel končí.

Eliška Křenková ztvárňuje mladou českou dívku, která se nechá najmout jako au-pair u bohaté nizozemské rodiny. Jen pomalu si zvyká na spoustu pravidel, jimiž je hypermoderní domov svázán, navíc těžko buduje vztah s dospívajícím Sebastianem, o něhož se má starat. A dál nebudu nic prozrazovat, protože je tajemná atmosféra nakonec vysvětlena poměrně překvapivě a určitě se vyplatí nezjišťovat zbytečně mnoho.

Společně s Jakubem Felcmanem sepsal Hogenauer scénář, který je vzhledem ke zjevně vynaložené práci překvapivě děravý. Nesrovnalostí, na jejichž vysvětlení divák bezvýsledně čeká, je až příliš na to, aby šlo tajemný příběh brát vážně. Na úrovni jednotlivých scén se nejedná o problém, avšak celek prostě působí poněkud rozpadle. Postupem času se tak u mě vystřídalo napjaté očekávání, nuda z přešlapování na místě, překvapenost kvůli předzávěrečnému mindfucku a nakonec znatelné zklamání z rozuzlení. Mnoho dojmů, ovšem jen menšina z nich pozitivních.

Musím však smeknout před zpracováním, které je vcelku suverénní a odhodlaná režijní vize je z výsledku rozhodně patrná. Napomáhá jí i ambientní hudební podkres od Filipa Míška. Stísňující bytový styl připomíná filmy jako Rosemary má děťátko, podivné chování řady figur pak dá vzpomenout třeba na Uteč. To rozhodně není špatná společnost, ovšem jakkoli se podařilo zpracování, jež stojí na důsledném vyhýbání se přímé akci a zdůrazňuje atmosféru, silnější výsledné sdělení bohužel schází.