Tak já to napíšu rovnou, ať na tenhle nevyhnutelný vtip nemusíte čekat třeba dva odstavce. Film opravdu není o drogách, a pokud sněžilo během natáčení na place, tak bohužel až příliš decentně a na výsledku to není poznat. Dokonce se tohle rodinné drama ani neodehrává v zimě, takže skutečně zasněžených panoramat se taky nedočkáme. Název tak symptomaticky ukazuje problém, s nímž se ve výsledku potýká celý film: hluboce osobní zpověď se bez dostatečného řemeslného základu prodává prostě těžko.

Debutující režisérka Kristina Nedvědová se zatím nejvýrazněji podílela na scénáři k loňskému Zlatému podrazu. Ten i přes péči ze strany tří scenáristů nakonec působil docela rozháraně a tento nešvar se přenáší i do aktuálního filmu. Sněží! vychází z autorčiných vlastních vzpomínek a zážitků a je to na něm výrazně znát – existenciální hloubku, kterou měly leckteré zkušenosti pro ni, se na plátno bohužel promítnout nepodařilo, a tak divák více než co jiného zažívá obyčejnou, přestože neurážející nudu.

Vyprávění sleduje mladou ženu (v přece jen až příliš minimalistickém podání Petry Nesvačilové), která se snaží vycházet se svou sestrou, matkou a babičkou. Ženy společně tráví pár dnů v jednom venkovském domě a společným mlčením a neschopností komunikace o důležitých věcech by v ideálním případě měly dát najevo, jak jsou vztahy (nejen ty ženské, ale obecně rodinné) křehké a náročné na údržbu. Čili vcelku pěkná myšlenka a námět, který by stál za vidění, ovšem v praxi zůstává až příliš mnoho nevyřčeného – a to nejen doslova, nýbrž i obrazem.

Přitom právě vizuál hraje důležitou roli a záběry na poklidnou, netečnou přírodu by mohly poskytovat trefné paralely s vnitřním prožíváním hrdinek. V tomto případě si však (vlastně ještě stále začínající) Nedvědová i mladá kameramanka Klára Belicová ukously až příliš velké sousto. Symboličnost a metafory na úrovni jednotlivých scén jsou tudíž poměrně banální a na úrovni celku nefungují už vůbec - nepřispívají totiž k získávání informací o postavách ani k posunu v dění.

Pomalou atmosférou a posmutnělou náladou dává tohle nezasněžené dobrodružství vzpomenout na loňské Chvilky. Ty se však mohly pochlubit dvěma devizami, jež tu pohříchu scházejí – jednak poměrně suverénním středobodem v Jenovéfě Bokové a jednak čitelným narativním konceptem, jenž držel epizody pohromadě.

Rád bych takovému projektu fandil. Je dobře, že vznikají osobní, autorské filmy, navíc oceňuji i rezignaci na humor, bez něhož by se mělo obejít mnohem větší množství tuzemské produkce. Avšak pramalý vývoj postav i příběhu a nedostatečně sevřené zpracování stahují Sněží! do šedivého průměru. Škoda, ale budu držet palce dál.