Předem bych chtěl předeslat, že členové uskupení zvaného Fratpack jsou pro mě v záplavě současných komiků těmi největšími hvězdami. Těmhle chlapíkům není nic svaté a i když téma jejich filmů zní většinou hodně ulítle (vzpomeňte si na Anchormana, Zoolandera, Vybíjenou atd.), je to přesně ten materiál, kterých jejich herecké realizaci prospívá ze všeho nejvíc.
Wedding Crashers nejsou po téhle stránce zase až takovým úletem, i když natočit film o dvojici právníků, kteří obráží svatby, aby si vrzli s dojatými družičkami, nepatří úplně do škatulky normálních. Ale je dobře, že mají alespoň tohle, protože jinak je jejich scénář narýsovaný až běda a už ve druhé minutě přesně víte, jak to celé dopadne. Otázka zní: Je to problém? Odpověď zní: Na příběh kálí pes ;). Wilson s Vaughnem, to je to, oč tu běží! Tahle dvojka překypuje elánem, neuvěřitelnou energií a v případě Vaughna (který se mimochodem s rostoucí popularitou hodně spravil ;) i tak mrštným jazykem a odzbrojujícími hláškami, až to člověku nezdravě rozhodí všechny biorytmy. A Wilson je prostě? Wilson. Klasický křečkovský úsměv schovaný pod nedbale rozhozeným slamníkem zabírá i po stopadesáté. Jde jim to od ruky, holky na ně letí a i když jejich dobrodružství olizuje hranici dvou hodin, nenudil jsem se byť na vteřinu. Zbytek hereckého ansámblu, který stojí za řeč, obstarává klasický mentor Walken, velice příjemná Rachel McAdams a? možná narazíte i na Willa Ferrella ;). Režie je velice svižná, Dobkin překvapuje i hodně naducanou videoklipovou pasáží a pozor! Ke konci se na vás oproti všem předpokladům chystá i pravá romantika, která ve vás zažhne nefalšované emoce. I když, jak poznamená jedna z postav, tohle už je fakt velké klišé? ;).
Wedding Crashers jsou neskonale příjemnou žánrovkou, která zanechá opravdu dlouhý chuťový jazyk a v jistých kruzích pravděpodobně opět získá náběh na malý kult. A pokud to nevyznělo dost jasně, dám si ji kdykoliv rád znova.