Frank Martin je zpátky a s ním i celá parta schovaná za francouzskou vypalovačkou z roku 2002, která přišla jak blesk z čistého nebe. Kdo by si tehdy pomyslel, že Jason Statham dokáže řezat protivníky i zatáčky v euroasijském stylu, s lehkostí a žánrovou čistotou, na jakou už se v Hollywoodu zapomnělo. Nehodlám Kurýra vynášet do nebes, ale sednul mi tehdy jako máloco a tak jsem se těšil na druhý díl, že když na něj konečně přišla řada, zapálil jsme svíčky, zatloukl okenice a... zažil velké zklamání. Kurýr 2 je totiž i přes nadupané trailery a "důkazy místo slibů" úplně jiný, než jeho starší bratříček. Pokud bychom to měli k něčemu přirovnat - jednička byla francouzským áčkem, dvojka je americkým béčkem, bohužel se vším, co k tomu patří. Máme sice k dispozici vyšší rozpočet a Frank je pořád stejně "macho", jenže tentokrát krom jednoho malého kloučka zachraňuje rovnou půlku Ameriky před zákeřným virem, musí bojovat s ujetými blondýnami (aneb pro efekt uděláme cokoliv) a nevýraznými záporáky s výrazným přízvukem, kteří mu nesahají ani po kotníky, zvlášť ve chvíli, kdy přijdou o střelné zbraně.

Luc Besson nás v tom zkrátka zas jednou koupe a namáčí nám nos do louže plné slepých uliček a... měl bych říct něco o klišé, ale tenhle film je tak hloupý, až to tříská dveřmi. A to říkám jako člověk, který naivní zápletku prvního dílu přivítal, protože tak zbylo víc místa pro akční scény. I dvojka jich nabízí dost, ale nenucenosti prvního dílu nedosahuje ani omylem, přičemž většinou akčních vrcholů filmu jsme viděli už v trailerech. Dynamice filmu hodně pomáhá hudba (někdy až příliš, Leterrier si dokonce do jedné scény vypůjčil vypalovačku z traileru na Sin City) a raketový střih a pokud přistoupíte na to, že v Kurýrovi 2 přestávají platit veškerá pravidla a hlavní hrdina dokáže i sebešílenější věci praktikovat bez mrknutí oka, zřejmě se dobře pobavíte a doporučíte snímek kamarádům. Nerad bych na milého Franka nějak zanevřel, rád ho uvidím v dalším díle, ale marná sláva, laťku nastavenou prvním dílem prostě tentokrát podskočil a sequelitida mu svázala ruce - od humoru přes akci až po obsazení.

Evidentní rozdíl mezi Kurýrem číslo jedna a dvě je důkazem toho, že natočit efektní akční film dá sakra práci a ne vždycky se to povede dotáhnout do potřebných detailů. Leterrier znovu dokázal, že audiovizuálně se vyrovná zámořské produkci, Statham si svůj honorář bezpochyby zasloužil, ale tristní nedostatek scenáristické sebereflexe a zpackané finále mě nutí k tomu, abych odsoudil Kurýra 2 do hlubin průměru.