O FILMU
Rozepisovat se nějak zdlouhavě o Killerovi je zřejmě nošením olova do Johnova obýváku. Všichni víme, že to byl film, který na sklonku 80. let definitivně zarámoval Chow Yun-Fata v poličkách všech hongkongských heterosexuálů a to i přesto, že se ve filmu objevují, jak intelektuálové rádi říkají, mnohé homoerotické podtóny. Kašlu na homoerotiku, tady jde o geniálně stylizované akční drama, ve kterém je jednoduchost zápletky přebita režisérovým vyprávěcím stylem a nejde tu ani tak o počet mrtvol, jež Chow Yun-Fat během své pouti vyrobí, jako spíš o to, jak se při tom tváří, proč to dělá apod. Wooův triumf Hard-Boiled přišel až čtyři roky poté a tak se nesmíte divit, že Killera někteří považovali za druhé Ježíšovo zmrtvýchvstání. Chowův zabiják má stylový ohoz, umí střílet jako nikdo jiný a bezchybně přepíná mezi citlivým playboyem a nelítostnou mašinou na výrobu lidských cedníků. Miluje ho jak Jenny, které při jedné fušce poškodil zrak (ona ho po ošetření nepoznala, ale on přesto cítí potřebu se o ní postarat - myšleno v dobrém), tak policajt, co mu jde po krku. V prvním případě jde o náklonnost podobající se lásce, v té druhé spíš o chlapský obdiv, který však Woo halí do mnohem závažnějších souvislostí. Zkrocená hora se ale nekoná, protože adrenalin a olovo hrají vždycky první housle. Pro pochopení Wooovy tvorby je Killer zásadní, ostatně ne nadarmo se říká, že jeho fanoušci se dělí na fanoušky Killera a Hard-Boiled. Buď chcete při jeho akčních scén myslet a meditovat, nebo raději počítáte mrtvoly a opájíte se ohňostrojem vybuchujících předmětů. Výběr nechám na vás.