Pete Koslow je bývalý kriminálník, jenž seká dobrotu a pokouší se kvůli sobě i své rodině splatit dluh společnosti. A dělá to tak, že spolupracuje s FBI. Té pomáhá dostat do vězení polský gang pašeráků drog. Jenomže při akci, která by všechny gangstery měla konečně dostat za mříže a Peteovi zajistit svobodu, se všechno pokazí a o život přijde policista. Výsledkem je, že Pete musí do vězení, kde má pro Poláky zajistit distribuci narkotik, což se FBI líbí, protože díky tomu bude mít dost důkazů k tomu, aby konečně mohla začít zatýkat. Jenomže když se za Petem zamknou mříže, všechno se změní. Místní gangsteři nestojí o konkurenci, Poláci začínají pochybovat o tom, že mu můžou věřit, naštvaný newyorský polda se chce pomstít za smrt svého kamaráda a FBI dává nečekaně od případu i od Peta ruce pryč. Najednou je sám. A smrt mu dýchá na záda. 

The Informer je přesně ten typ filmu, o kterém se mluví v souvislosti s tím, jak z kin mizí středně velké produkce, aby udělaly místo blockbusterům s miliardovými ambicemi. Tohle napůl policejní a napůl vězeňské drama vypadá, jako kdyby ho někdo vytáhl z devadesátých let. Nikam se v něm nespěchá, hodně prostoru dostávají postavy a herci a to, co se v něm děje, působí v rámci možností realisticky. A ze začátku dokonce i sakra zajímavě. 

Úvod, v němž se Peteova mise i celý život dokonale podělají, mají skvělou atmosféru. Sledovačka, při níž je hlavní hrdina obklopený nepřáteli a všichni se musí hodně krotit, aby jim neruply nervy, funguje parádně a to i přesto, že se obejde téměř bez akce. Což ostatně platí víceméně o celém filmu, ve kterém se spíš mluví a vyhrožuje, než střílí a rve. Protože když už se proti hrdinovi postaví čtveřice protivníků, nepokouší se hrát si na Seagala, ale spíš doufá, že se ze všeho vykecá a nedostane moc po tlamě. Což je vlastně docela osvěžující. 

Jenomže po skvělém úvodu to začne malinko drhnout. The Informer si dává hodně na čas, než pošla Koslowa za katr a pořádně se rozjede. Tvůrci se navíc pokouší občas trošku na sílu dělat z komorního příběhu něco většího, a tak před diváky posílají spoustu postav, jimž se pak nestíhají věnovat. Zatímco Pete bojuje o krk ve vězení, jeho manželka se pokouší zachránit si kůži před Poláky, Koslowova spojka od FBI váhá, jak se v celé situaci zachovat a neztratit tvář, její nadřízený se nebojí svého práskače obětovat a newyorský polda chce svou pomstu. Je tu toho zkrátka hodně. A asi by to i celé dohromady skvěle fungovalo, kdyby měl The Informer o tři čtvrtě hodiny víc a tvůrci měli čas a prostor věnovat se všem hrdinům. Ale bohužel nemají. 

Spousta příběhů tak zůstává jen lehce načrtnutých a nedořešených, případně dořešených tak nějak napůl a bez patřičného dopadu na děj nebo divákovi emoce. Postava poldy, kterého hraje jako vždy naštvaně se tvářící Common, působí zpočátku velmi zajímavě, ale nakonec vyšumí do ztracena a i Clive Owen si jako pragmatický agent musel vystačit s tím, že musel hrát prostě jen dalšího povrchního lumpa v obleku. Alespoň, že Joel Kinnaman se v tom vězení fakt nenudí a jeho čím dál tím zoufalejší snaha prokličkovat mezi všemi potenciálními průšvihy, zachránit své blízké a ideálně to celé přežít, bez problémů baví. I v tom trošku absurdním finále. 

Přehrajte si trailer Ačkoliv se mi The Informer líbil a fandům starosvětských thrillerů bez pochyby udělá radost, nemůžu se ubránit dojmu, že tvůrci si zkrátka vzali příliš velké sousto a nedovedli z příběhu vytěžit tolik, kolik by si zasloužil. Těch kompromisů, zjednodušování a očividné a občas bohužel narné snahy budovat na malém prostoru epické drama, je tu přeci jenom moc. Což zamrzí, protože potenciál na skutečně hodně dobrý thriller tu bez pochyby byl. Takhle je jen dobrý. Ale to vlastně taky není málo.