Je definitivně přestathamováno. Ten pocit nepramení ani tak z toho, že by britský plešoun až tak chrlil – čtyři filmy ročně, pche, nad tím Seagal výsměšně třese špeky. Problém je, že Jason už zhruba od prvního Kurýra hraje pořád jednu a tu samou postavu. Je úplně jedno, jestli láme hnáty na francouzské riviéře, v laciných fantasy dekoracích či v nejmenované jihoamerické zemi. Pokaždé je to ten samý chlápek. Máme ho rádi, protože jako jediný akční hrdina neuhýbá ke komediím a rodinným filmům (slovy slovenských rapperů: „ide si svoje“), ale... čeho je moc, toho je příliš.

Nic se nezměnilo ani v kulisách zločinem prosáklého londýnského předměstí, kde působí detektiv seržant Tom Brant. Nesejde ani na tom, že jde původně o literární postavu – král britské noir/hard-boiled kriminálky Ken Bruen napsal o seržantovi Brantovi prozatím sedm románů. Knižní původ snadno poznáte podle rádoby košatého a vrstevnatého příběhu – s tou hlavní se proplétá několik dalších dějových linií. Třeba Brantova kolegyně, která se v přestrojení vetřela mezi prostitutky, se teď nedokáže rozloučit s jehlami. A ne, není to kvůli tomu, že by byla fanatik do štupování ponožek.

Jenže Statham „si ide svoje“. Jeho sveřepým výrazem občas probleskne záblesk nějaké emoce či vnitřního světa, ale už v následující scéně opět trousí drsné hlášky a přeráží někomu o ledviny tágo. Nic proti, pokud je to namístě. Jenomže tady to začne brzy rušit. Tvůrci jakoby se ze všech sil snažili přizpůsobovat všechno „tradičnímu Stathamovi“, takže cpou akční scény i tam, kde to není potřeba a hlášky často zní nepatřičně. Hrdina proto často působí jako vetřelec z jiného filmu, ano, z „nějaké stathamovky“. Není cool, je prostě jen arogantní neurvalec, kterému byste nejradši jednu vrazili.

Už někdy v polovině filmu to vadí hodně, a člověk začne přemítat, o kolik by byl film lepší, kdyby hlavní postavu hrál někdo jako Clive Owen (tedy člověk, kterému kromě té akční věříte i civilní polohu). I celkové tempo je „kurýrovské“, což je tentokrát spíš na škodu, protože noirem říznutá kriminálka by si atmosférické zpomalení zasloužila. Vedlejší dějové linie kvůli úsečnosti nevyzní a nezřídka končí v slepé uličce.

Co s filmem, který má špatně obsazenou hlavní postavou? Můžeme se potěšit záporákem. Vrah policistů v podání Aidana Gillena je ohromně zajímavá postava. Něco jako psychopatický padouch v reálném světě. To znamená, že policisté brzy odhalí jeho identitu a strhnou mu masku. Taktéž mu překazí jeho velkolepé vraždící plány. Asi jako kdyby Pitt a Freeman dopadli Spaceyho už po třetím hříchu a zjistili, že to není děsivý fanatik s knihovnou plnou drobným písmem popsaných notesů, ale na bicyklu jezdící nevzdělaný debil v mikině, který má problém udržet si příčetnost.

Přehrajte si trailer Je to osvěžující a stejně tak je fajn sledovat, jak se tvůrci (hlavně tedy Bruen jako autor předlohy) s takhle postaveným záporákem popasují. Protože, jak správně tušíte, tento „imbecil, kterému poldové rychle zatrhli plány stát se jejich tajemnou nemesis“, se naštve ještě víc a začne konat naprosto nepředvídatelně. A jako „realistická svině“ začne být vlastně ještě děsivější. To je na Blitzu nejlepší a Aidan Gillen to věděl a náležitě si postavu vychutnal.

Těžko říct, komu je Blitz určen. Fanoušky předlohy asi nepotěší, protože ji osekal a proměnil v „stathamovku“. Jasonovy fanoušky taky ne, protože ani při neschopnosti tvůrců zkrotit Stathama a podřídit ho příběhu nejde o akční nářez s hláškami padajícími na úrodnou půdu. Možná vás potěší alespoň Jasonův návrat do rodného britského prostředí. To ale nezabrání rychlému vyšumění filmu do zapomnění.