Texaský masakr motorovou pilou je jednou z nejikoničtějších hororových sérii, která je tu s námi skoro 50 let, a i když původní řádění zabijáka Leatherface už proklatě zestárlo, pořád má své jisté dobové kouzlo. Jenže poslední dvě dekády se této značce bolestivě nedaří a každý pokus o oživení legendy skončil v hororových křečích a trapnosti (Texaský masakr motorovou pilou 3D považuji za jedno z největších žánrových utrpení vůbec). Doba však přeje děsivým návratům a rebootům, a tak to po pár letech zkouší psychopat s motorovkou znovu. Tvůrci se pak chtěli svézt na vlně nedávného Greenova Halloweenu, tedy navázat (znovu) pouze na první film série a zároveň vrátit to hry tehdejší jedinou přeživší Sally. Tento rádoby návrat ke kořenům ovšem nevyšel a nový Texaský masakr je prakticky stejnou bolestí jako ty předcházejí.

Přesouváme se tedy do současnosti, kdy do zapadlého a prakticky opuštěného městečka v Texasu přijíždí partička bohatých influencerů, kteří mají v úmyslu za pomoci investorů předělat zapadákov v naleštěný hipsterský ráj. Což už si samo o sobě říká o menší vidláckou karmu. Problémy však nastanou ve chvíli, kdy hrdinové vystěhují z domova starou paní, která chvíli poté umře. Jenže s touto ženou žil také jeden obří postarší pán, jenž si rád dává na obličej jiné obličeje. A ten se s její smrtí vyrovnává po svém – s motorovkou v ruce a marně utíkajícími obětmi před sebou.

Autoři slibovali, že nový Texaský masakr bude slasherovou podívanou ze staré školy, ve výsledku ale trpí úplně stejnými neduhy jako jeho moderní předchůdci. Ne, na nějakou old school atmosféru zde opravdu zapomeňte, stejně jako na pečlivé budování napětí či strachu okolo Leatherface. Zde se jede na vlně současných tupých vyvražďovaček, kde se všichni chovají jako totální blbci a postavy jsou nejen naprosto nesympatické, ale také totálně ploché a velmi snadno přijdete na pořadí, v jakém budou umírat. Dialogy pak budou vaše uši bolet víc, než když zde křupne nějaké kost a divák velmi snadno odhadne, v jaké chvíli na hrdiny psychopat vyskočí či začne řezat pilou.

Scénář pak svou leností a pitomostí bolí nejvíce ve chvíli, kdy se tvůrci snaží svézt na vlně právě zmiňovaného Halloweenu. Zatímco Greenovi se hezky povedlo (tedy alespoň ve své jedničce) převést původní atmosféru Johna Carpentera a osvěžit ji o nové či modernější motivy, tady není vůbec nic. S linií okolo influencerů a sociálních sítí se tu přitom dalo pracovat hezky ironickým způsobem, autoři ji však využijí pouze na jednu fajn hlášku v autobuse, a tím končí. Místo šance látku aspoň trochu někam posunout tu máme jen režijně ničím zajímavé vyvražďování. David Blue Garcia zde předvádí v těch pár světlých chvilkách přinejlepším slasherovou rutinu, která kromě fajnové scény v autobusu nudí a kvůli tuposti postav i scénáře spíše irituje. Jen ta kamera se občas aspoň trochu vyblbne.

No, a pak tu máme ještě ono rádoby napojení na původní Texaský masakr, jenž ovšem spíše potvrzuje, jak moc stupidní a odfláklá nová štace je. Zapojení Sally totiž nefunguje hned z několika důvodů. Tím prvním je fakt, že dostáváme novou hereckou představitelku. Původní herečka Marilyn Burns totiž před několika lety zemřela, a tak ji zastoupila Olwen Fouéré, což efektnost celého návratu přeci jen snižuje. Do charismatu takové Jamie Lee Curtis má pak herečka samozřejmě daleko, ale co nejhorší, střet přeživší hrdinky s Leatherfacem je ve výsledku tak zbytečný, dementní a směšný, až vám začne být neschopných scenáristů skoro až líto. Tato linka je zkrátka ve filmu totálně nevyužitá, odbytá a vlastně tu vůbec nemusela být. Ani se samotným zabijákem se tu pak nepracuje dvakrát zajímavě a rozhodně z něj nejde takový strach, jako v některých předcházejících pokusech.

Přehrajte si trailer Nový Texaský masakr motorovou pilou je zkrátka naprostou zbytečností, jež jen dokazuje, jak moc je značka v aktuální podobě vyčpělá. Zatímco Halloween, Vřískot či Candyman dokázali jak potěšit skalní fanoušky, tak se posunout modernějším směrem, Leatherface pořád stojí na místě a nabízí jen tupou slasherovou zábavu, která nemá moc co nabídnout. Pokud vám ke štěstí stačí ničím zajímavá vyvražďovačka s velkou dávkou mrtvol a gore efektů, přidejte si k hodnocení bodík či dva navíc. Masakr tu totiž tvůrci servírují opravdu velký. Pokud vás ovšem, stejně jako mě, iritují nesympatické a hloupé postavy, scenáristické stupidity, režijní nenápaditost či jste naivně doufali, že tato franšíza konečně nabídne trochu něco jiného, tak o zkouknutí při pohledu na hlavní stránku Netflixu ani nepřemýšlejte.