O FILMU
Česká republika má Josefa Aloise Náhlovského, USA má Roba Schneidera. I když vám možná přirovnání těchto dvou teroristů humoru připadá nesmyslné, není tomu tak. Oba dva jsou ve své zemi svým způsobem kultovní ikony, když se objeví v televizi, tak část publika tleská a část přepíná na jiný kanál a oba vypadají dost divně. Jeden rozdíl tu ale je. Náhlovský má vlastní značku alkoholu a Schneider točí filmy. Po uspokojování podivných žen, vydávání zvířecích zvuků a výměně těla s Rachel McAdams se vydá do kriminálu. A všichni víme, jak to v amerických kriminálech vypadá. Bílý hošík bez patřičné muskulatury a se sto sedmdesáti centimetry výšky to tam rozhodně nebude mít jednoduché a je jen otázkou času, než narazí na dvoumetrového černocha, který si nechává říkat Amanda a nováčkovi s bezelstným úsměvem nabízí prohlídku vězeňských sprch. Malý podvodníček Stan brzy na vlastní kůži (a půlky) pocítí, že mýty o vězení nelhaly. Jeho jedinou nadějí je tajemný mistr, který by ho měl naučit, jak ve vězení bránit svůj život a svou nevinnost. Asi je zbytečné dělat si ohledně komedií Roba Schneidera nějaké naděje. Šance, že by se z komika praktikujícího ten nejhrubší a nejhloupější humor stal následovník Woodyho Allena je menší, než že Chuck Norris vyhraje Oscara. Schneider tentokrát šaškuje nejen před kamerou, ale na všechno dohlíží i z režisérské židle. Do první ukázky ale máme pořád naději, že to tak zlé nebude. Vím, jsem naivní…