Tabuizovaná sexualita, vtahující atmosféra, hororové kulisy a šokantní vyjádření ke stavu společnosti. Rysy, které jsme u britského samorosta Petera Strickland mohli pozorovat už delší dobu, jsou přítomny i v jeho novince, která se 12. září objeví v našich kinech. Obdobně jako dříve, a přece trochu jinak zpracovává Strickland tyto motivy v nadžánrové hříčce, která si tentokrát bere na paškál hlavně módní svět. Pro koho je ale určena?

Bez jakýchkoli pochyb je třeba hned na začátek podotknout, že se jedná o výraznou artovku, kterou sváteční návštěvníci kin jen tak nezkousnou. Jistě, předchozí Stricklandovo dílo Pestrobarvec petrklíčový obsahovalo o něco méně příběhu; tady je základní narativní linka patrná, stejně jako témata, jež autor kritizuje. Cesty, kterými těchto cílů dosahuje, jsou však značně neortodoxní a vedle výrazné barevné stylizace, již dominuje červená a černá, a kamerových hrátek s všudypřítomnými zrcadly hraje zásadní roli také žonglování s žánry a diváckým očekáváním.

Strickland totiž zručně balancuje mezi černou komedií, místy ne nepodobnou Nezvratnému osudu, tradičním krvavým giallo hororem a sexploatací (zde jsou podobnosti s Pestrobarvcem nejvýraznější). Žánrovou spleť drží na uzdě všeprostupující kritika konzumerismu a povrchní nableštěnost módního světa, pod jehož slupkou se skrývá prázdnota či přímo perverze. Přestože se ale oháním množstvím vzletných a pěkně znějících slov, raději ještě jednou zdůrazním, že se jedná o těžko přístupný film a člověk musí mít sakra dobrou motivaci do něj pronikat. Jestliže nepřistoupíte na režisérovo dávkování děje, který leckdy jen přešlapuje na místě a snaží se bavit formální vycizelovaností, čeká vás docela utrpení.

Abychom se vrátili trochu na zem, podívejme se na to, o čem příběh vlastně je. Ve slavném obchodním domě se prodávají krásné červené šaty, kolem kterých se vznáší mystická aura čehosi nadpřirozeného. Postupně se dostanou hned k několika majitelům, jimž však štěstí rozhodně nepřinesou – naopak, šaty jsou totiž nenápadným zabijákem. Ano, tentokrát žádný tajemný maskovaný vrah, jak velí giallo tradice, leč pouhý svůdný hadřík je na vině. Dozvíme se přitom naprosté minimum o historii šatů, enigmatické majitelce obchodu (uhrančivá Sidse Babett Knudsen) či dalších figurách (z nichž zaujme hlavně Gwendoline Christie, Brienne ze Hry o trůny, ztvárňující gotickou nymfu); příběh je totiž zcela podřízen autorské vizi a předání poselství. Tyhle šaty prostě nepadnou každému, ale kdo se do nich nasouká, ten jejich vrstevnatost docení.