Daniel Landa ve filmu o tom, co má rád. Tedy ne o všem… Zlatí draci, krysaři čistící města od špíny a s razancí zpívající holé lebky se nekonají, zato se rychle hamtá na plyn. Auta v českých filmech moc často nad silnicí nepoletují, takže alespoň v tomhle je to docela příjemná změna, z níž kýžená chlapáckost vyplývá tak nějak samozřejmě. Zbytek je ale všelijaký. Nebo spíš všelijak podivný. Režisérka Mirjam Landová jakoby nacházela řešení, na které kinematografie není úplně ready – už Kvaska byla hodně svérázným žánrovým buřtgulášem, stejně to platí o téhle černé komedii (?) inklinující ke sportovnímu dramatu s vůní benzínu. Mix efektních záběrů ze závodů, podivných komediálních výstupů a tacho, pardon, macho gest se těžko jednoduše vystihuje. Působí totiž rozklíženě. Ale až do uvedení v kině nemůžeme vědět, jak moc to bude filmu škodit a jak silně to bude trápit platící diváky. Bolet je bude určitě dabing zahraničních herců – zvlášť ten uřvaný tlouštík ničí nervovou soustavu už po pár sekundách, protože hlas mu jde oproti puse úplně šejdrem. TACHO se tváří světově, ale zatím ho trápí tradiční české bolesti.
