O FILMU

Pryč jsou časy, kdy byly filmové dokumenty plné záběrů na mluvící hlavy a režisér byl v zájmu zachování tzv. objektivity jen tichou silou, jejíž přítomnost jsme mohli odtušit pouze z toho, na co respondenti odpovídají. Ne že by dynamicky střižené a výrazně angažované dokumenty před Michaelem Moorem a jeho hojně diskutovanými fláky Bowling for Columbine a 9/11 Fahrenheit neexistovaly. Dalo se však právem očekávat, že Mooreův úspěch podnítí další odvážlivce, kteří budou nejen za kamerou, ale stejně aktivně budou ovlivňovat dění před ní svou fyzickou přítomností. Člověk, jemuž rodiče dají jméno typu Morgan Spurlock je už od kolébky předurčen ke kariéře ve světě umění nebo vědy. Nebo obojího. Spurlock si vzal na paškál nejznámější řetězec fast-foodů McDonalds a rozhodl se prokázat, že žluté M má hlavní podíl na tom, že litosférické desky Ameriky kvůli váze tamních tlouštíků každý rok klesnou o několik centimetrů… Tohle zrovna prokázat nechtěl, každopádně si nechal udělat několik nezávislých vyšetření u lékařů a pak celý měsíc třikrát denně jedl jen to, co mají na menu v řetězci McD. Nikde jinde a nic jiného. Krokoměr a šokantně nízké číslo, kolik toho průměrný občan nejvyspělejšího národa za den ujde, ho také limitovaly v tom, jak moc se bude pohybovat po vlastní ose. Výsledek? Za měsíc ztučněl o 14kg… a o několik měsíců později bodoval na festivalu Sundance s velmi vtipným dokumentem, který den po dni sledoval, že reklamní slogan „I´m lovin´ It“ může mít i dosud netušené významy. Za pár měsíců se i u nás můžeme přesvědčit, zda na pověsti, která film předchází, něco je a nebo jde jen o oblíbené kopání…do zdechliny.

FOTOGALERIE