Jan Žižka by chtěl být Williamem Wallacem. Což je hodně těžký úkol. Neustálé odvolávání Jákla na Statečné srdce mi přišlo v rozhovorech komické už před mnoha měsíci a komičtější mi tuplem přijde po zhlédnutí filmu (o němž nemůžeme jako novináři ještě den a půl mluvit). Samozřejmě to ale není jen otázka rozpočtu, ale i Gibsonovy zručnosti - protože zaťatý Australan dokázal zprznit historická fakta tak cool a divácky vděčným způsobem, že z toho bylo nejen zasloužených pět Oscarů včetně toho za nejlepší film, nýbrž i nadčasový biják, který v žánru nadefinoval nové standardy na další čtvrtstoletí dopředu. A pořád vypadá skvěle, nejen v téhle působivé upoutávce, v níž se přesně trefuje každá kamerová jízda, zpomalovačka, namodro natřená uřvaná tvář i patetický výkřik. Freedoooooom!
Film promítáme v listopadu na velkém plátně brněnského kina Scala, lístky si můžete koupit už teď!
