Ať už nám téma filmu připadá jakkoli vlezlé a prvoplánové, Carionovi nelze upřít, že má oko na spektakulární záběry a že dokáže jednoduchými prostředky vystihnout to, co si napsal do scénáře a co jím chtěl vyjádřit. Ta kombinace hudby, zšeřelých scén a přerývané mluvy, jíž se vojáci pokoušejí alespoň na chvíli přemostit dávnou nenávist, docela působí. Od samého začátku mi však trochu vadí, jak je film cílen na anglofonní publikum – hláška „Neumíte anglicky?“ a následná debata mi připadá trochu podlézavá. Stejně tak by se přece mohli bavit německy a nebo francouzsky. Jen aby se nám z Merry Christmas nestal euroguláš bez chuti a pořádně peprného konfliktu. Už teď není moc jasné, kdo je vlastně hlavní postavou. Celý výše popsaný půdorys příběhu a záběry traileru totiž působí natolik korporativně, že mám trochu obavu, aby v něm zbyl nějaký prostor pro malé, špinavé a vyhrocené příběhy. Ta tezovitost – „mír nadevše“ – z toho totiž trčí jak pružiny ze starého kavalce. Doufejme, že zosobněním hrozící vyprázdněnosti a laciné efektnosti není anorektická Diane Kruger, která v jednom záběru zpívá árii, která by podle očekávání měla vycházet spíše z hrdla divy trojnásobné váhy a tomu odpovídajícímu objemu plic. Ve dvouminutové verzi se však na ty vánoční obrázky kouká docela fajn. Ať tak nebo onak, ať žijí Merry Christmas 2006…