Debutující George Nolfi a film o tom, že nám osud předurčují zamračení pánové v klobouku? Kdyby mi někdo řekl, že budeme na Správce osudu vzpomínat jako na jedno z milých překvapení téhle sezóny, asi bych si zaklepal na čelo a šel do hospody bojovat za dobrou reputaci třetích Transformers. Jenže ono se to Nolfimu opravdu povedlo. Správci osudu sice zůstávají jednohubkou, ze které se klasika nestane, ale až si na ně někdy v budoucnu vzpomenete, bude to jen v dobrém.

Krom těžko uchopitelného časového umístění, podporujícím retro-stylizaci, a parádně využitých newyorských kulis, film stojí především na výborném hereckém výkonu ústřední dvojice. Že je skvělý Matt Damon, se dalo čekat, ale že bude snesitelná i Emily Blunt? A že to mezi nimi bude až takhle jiskřit? To asi tušil málokdo a jak Nolfi přiznává v audiokomentáři, původně byl proti i on. Jenže jakmile člověk vidí tyhle dva pohromadě, má celkem jasno.

Kdo by byl řekl, že to bude mezi Mattem Damonem a Emily Blunt až takhle jiskřit ....Na tom, jak jejich vztah klape, stojí úplně všechno. Těžko byste jim v opačném případě žrali lásku na první pohled a osudovost, která je neustále přitahuje. Těžko byste Damonovi věřili snahu vzepřít se podivným pánům, kteří si stojí za tím, že naše životní rozhodnutí musejí odpovídat čmáranicím v tajemném deníčku. Správci osudu se mohou chlubit zamilovanou dvojicí, kterou jim může závidět většina romantických filmů z posledních několika let. A přitom je to sci-fi řezané s fantasy.

Ani v téhle rovině ale Správci osudu nezklamávají. Nolfi jde na neromantickou linku filmu velmi opatrně, Správci jsou pod jeho vedením nejdříve tajemní pozorovatelé, pak hybatelé a teprve v samotném finále dají člověku jistotu, ze kterého že žánru se do filmu přikutáleli - Nolfi totiž šikovně mate a neprozrazuje, jestli jde o sci-fi (viz třeba "úklidová četa" v Damonově kanceláři), nebo snímek inklinuje k fantasy (nadpřirozený závěr).

Inteligentní scénář, dobře odvedené režijní řemeslo, výborně zahrané postavy. Naprosto ideální kombinace, které v případě Správců osudu nepodráží nohy žádný očividný nedostatek. Je to prostě dobrý film, jen má tu smůlu, že mu k puncu výjimečnosti něco málo, nějaký těžko popsatelný bodík k dobru, chybí. Nikdy každopádně nebylo otevírání dveří taková prča, jako pod Nolfiho režijním vedením.

Blučko se povedlo. VC-1 přepis sice nevykazuje kvality referenčního materiálu a mezi letošními novinkami spadá pod obyčejný průměr, to ale ještě neznamená, že by se na něj špatně koukalo. Právě naopak. Barevně neutrální obraz si skvěle poradí s jasovými a tonálními přechody jak v obličejích hlavních hrdinů, tak při větších celcích. Ostrost je očividně omezená o něco slabší kresbou zdrojového materiálu, takže se v ní neskrývá tak veliké množství detailů, povětšinou je ale nadprůměrná a dává vyniknout drobnému povlaku zrna. Kresba ve stínech je většinou bravurní, i když občas postrádá plastičnost - vynahrazuje to ideálně dávkovaná černá a všeobecně výborný kontrast. Obraz je to prostě moc dobrý a ve vstupu mezi elitu mu brání jen nedostatky analogového zdroje.

Přehrajte si trailer Bonusovou nadílku otevírá interaktivní mapa "The Labyrinth of Doors", kde zoomujete po mapě New Yorku mezi jednotlivými dveřmi, za nimiž se většinou skrývá superkraťoučký klip z natáčení. Dveřmi se zabývá i "Leaping through New York", sedmiminutovka, která poodhaluje trikovou stránku jejich průchodů. Zajímavá je snad jen kvůli podrobnému rozboru CGI záběru, ve kterém Damon prochází dveřmi mezi dvěmi přepážkami a prolíná tak několik prostorů najednou. Těžko se to popisuje a člověk si toho během závěrečné honičky skoro ani nevšimne, o to víc ale zmínku v tomto dokumentu oceníte (a kdybyste ho vynechali, Nolfi vám to připomene ještě v audiokomentáři).

Pětiminutovka "Destined to be" je ukrutně nudná a vypráví o osudovosti vztahu hlavních hrdinů. O něco lepší je sedmiminutové "Becoming Eli", i když by mohlo být pro změnu o něco kratší - vypráví o tom, jak se Emily Blunt dostávala do své postavy, jak procházela ukrutně náročným tréninkem a jak je v těch nejnáročnějších tanečních scénách stejně digitálně nahrazena někým jiným :).

Nejzajímavějším bonusem je Nolfiho audiokomentář. Režisér je zpočátku trochu nesmělý, po chvilce se ale rozpovídá a během filmu prakticky nezastaví. Rozebírá svou lásku k architektuře, co ho zaujalo na hercích a na scénáři, co naopak zaujalo herce, poodhaluje tajemství práce s bluescreenem, a to i tam, kde byste ho díky famóznímu svícení vůbec nečekali (zároveň zdůrazňuje, že jinak většinou točil na skutečných lokacích). Komentář je to rozhodně výživný.

Obraz: 1.85:1 1080p (VC-1)
Zvuk: DTS-HD MA 5.1 - anglicky, DTS 5.1 - česky
Titulky: české...
Datum vydání: 8. 8. 2011
Cena: 599,-