Tak tohle měla být Downeyho oscarová šance. Drama o prvotřídním právníkovi, který se vrací do rodného města, aby vysekal svého otce (tamního soudce) z obvinění z vraždy, ale Akademiky příliš neoslnilo. Dramatický pokus Davida Dobkina (Rytíři ze Šanghaje, Nesvatbovi) přitom nevytěžil Downeyho potenciál ani finančně a navíc dostal za uši od kritiků. Takže to vlastně byl docela průšvih, který pomalu vyšumí do ztracena.

Je takový krutý osud adekvátní? No... v žádném případě! Ačkoliv totiž všechno nasvědčuje opaku, Soudce se povedl. Najdete v něm starosvětský příběh o rodinných hodnotách a nástrahách rodičovství, ve kterém všichni hrají jako z partesu. Jen je holt o čtvrt hodinku delší, než by se slušelo (141 minut je docela poznat) a pravidelně se zdráhá jít naproti modernímu publiku.

Downey před mnoha měsíci tvrdil, že byl scénář Soudce tím nejlepším, co měli Warneři na skladě. Jde samozřejmě o klasické hollywoodské přehánění, rozhodně ale muselo jít o silnou a dobře napsanou látku, jejíž esence byla na plátno otisknuta se vší úctou a pokorou. V čem je tedy problém? V tom, že ačkoliv scénář Soudce pochází v tohoto tisíciletí (napsal ho Nick Schenk, autor Gran Torina), vypadá, jako kdyby byl u Warnerů na skladě 50 let.

Soudce je polopatický, sentimentální a vůbec po všech stránkách nepokrokový. Jde o stokrát odvyprávěný příběh v zaprášeném kabátku, právě v tom ale tkví jeho kouzlo. Je vystavěn na pilířích, které Hollywood používá od svého počátku, a kdyby ho někdo natočil kdykoliv jindy, fungoval by úplně stejně. Silné emoce, hutné vztahy mezi postavami a spousta zvládnutých, avšak totálně předvídatelných dějových zvratů. Prostě film z jiné úplně jiné doby, který vás buď zasáhne, anebo jej odsoudíte jako klišovitou křeč.

Kdo ví, proč Soudce nesednul stárnoucím Akademikům, kterým byl víceméně ušit na míru. Možná hraje na staromilskou první signální až příliš, všichni zúčastnění nicméně museli vědět, že odhodlaně couvají do minulosti. Zatvrzelý Duvall, nezkrotný Downey, opojná Vera Farmiga... zhola nic tu nekřičí "točíme spotřební dramíčko pro rok 2014", a za to si tvůrci a herci přes veškerá pochybení zaslouží pochvalu.

Ano, Soudce se old schoolovosti často drží až příliš a mohla se odstranit především otravná davová hrknutí při ústředním procesu. Jako film o rozepřích otce a syna, kteří k sobě hledají cestu skrz velmi osobní soudní drama, je ale výrazně lepší, než by se z reakcí mohlo zdát. Dost tomu pomáhá i Billy Bob Thornton, který si zase po letech střihnul výbornou filmovou postavu. I bez něj by si ale Soudce zasloužil diváckou pozornost, které se mu bohužel stále nedostává. (7/10)

Obrazově a zvukově patří blůčko Soudce k nadstandardu a potěší i (česky otitulkovaná) hodinka bonusů. 10 minut s Daxem Shepardem je sice totálně nevtipný bizár (a to nehraje svoji mimózní postavu z filmu!), 18 minut vystřižených scén ale skrývá řadu malých klenotů, jejichž odstranění muselo dost bolet. Downeyho humory se prostě neomrzí, je ale plně pochopitelné, že něco ven muselo. A je dobře, že to Dobkin dokázal vyndal, spíš toho měl vystříhat ještě o trochu víc.

Samotné natáčení pak mapuje jednak audiokomentář, ve kterém Dobkin zabředává hlavně do technických detailů (věčná škoda, že k mikrofonu nezavítal i Downey), a jednak dvaadvacetiminutový pokec s herci, ve kterém se dozvíte skoro všechno, co by vás mohlo zajímat. Soudce se díky tomu posouvá do škatulky celkem solidního disku, který by neměl upadnout v zapomnění. Pokud tedy budete potřebovat něco klidnějšího pro starší ročníky, jimž nevadí trocha amerického rodinného patosu, těžko s tímhle kouskem šlápnete vedle.

Obraz: 2,40:1 1080p (MPEG-4 AVC)
Zvuk: DTS-HD MA 7.1 - anglicky, DD 5.1 česky
Titulky: české
Datum vydání: 4. 2. 2015
Cena: 268,- (DVD), 448,- (BD)

Za poskytnutí disku na recenzi děkujeme společnosti Filmgame.