V Hollywoodu vždycky existovali režiséři, kteří byli schopni udržovat si svůj standard celou kariéru. Gregory Hoblit je bezpochyby jedním z nich. Málokdo zná jeho filmy a ještě méně lidí je cíleně vyhledává, ale na druhou stranu tenhle režisér zvládal vždycky odvést slušnou práci a jeho tvorba dokáže méně náročného diváka na devadesát minut celkem příjemně pobavit. A Smrt on-line dokazuje, že tomu tak bude nejspíš i v budoucnu.

Příběh jako takový je jednoduchý. Jennifer Marsh je typická filmová hrdinka, která se sama stará o malou dcerku a zároveň šéfuje oddělení FBI a zabývá se počítačovou kriminalitou. Zkrátka dámská verze Mirka Dušína jak vyšitá. Ve městě se však objevil někdo, kdo dá Jennifer i jejím kolegům řádně zabrat. Tajemný vrah unáší lidi a s pomocí internetu je krutě mučí. Ne že by jim pouštěl na Youtube vystřižené scény z filmů Tylera Perryho, ale celý mučící proces přenáší on-line na internet a bolest oběti je přímo úměrná návštěvnosti webových stránek. Lidé se zkrátka rádi dívají, jak se někdo peče pod desítkami rozžhavených žárovek. Nejhorší je však fakt, že vrah je evidentně počítačové eso a celé FBI se vysmívá. Je však jen otázkou času, než se Jennifer podaří dostat se mu na kobylku. Pokud tedy ona sama neskončí dřív jako jeho další oběť.

Originalita si u Smrti on-line dala velkou dovolenou a scénáristé jedou od začátku do konce takříkajíc na neutrál. A co hůř – občas zařadí úplně špatně. Pátrání probíhá přesně podle žánrového mustru. FBI je chytrá, vrah je chytřejší, lidé umírají, hrdinka odhalí fígl a dobro zvítězí. Nic proti neoriginalitě u detektivních thrillerů, konec konců když udrží diváka v napětí do posledních minut, je všechno v pořádku, bohužel u Smrti on-line je těch scénáristických problémů víc. Občas člověka možná dokonce přepadne pocit, že tvůrci nikdy žádnou detektivku neviděli. Jak jinak si vysvětlit naprosto zbytečné vyzrazení identity vraha v polovině filmu (ne, žádný twist na konci nečekejte)? Jakoby ani nebyla snaha udělat ze Smrti on-line něco víc, než jen „průměrný thriller na sobotní večer.“

Co ale může být pro někoho podstatně větší problém, je počítačová negramotnost režiséra a scénáristů. Sám za sebe musím říct, že s počítačem nejsem žádný velký kamarád, ale dokážeme spolu celkem bez problémů vycházet a logické nesmysly mi ve filmech nevadí (pakliže jsou důvodem k tomu, aby ve vesmírném vakuu stylově vybuchla obrovská loď), ale to, co se děje na plátně ve Smrti on-line, připomíná nejhorší noční můru počítačového programátora a směle se může zařadit vedle téměř groteskní Sítě. Hlášky jako „nahraj virus“ se sice naštěstí neobjeví, ale počítačoví nerdi s brýlemi s dioptriemi sedm si rozhodně u tohohle filmu buď řádně zapláčí, nebo se budou celou dobu poplácávat po zádech a chválit se za to, že jsou chytřejší než Hollywood.

Ovšem nebylo by fér Smrt on-line jen tak odsoudit. Stále je tu totiž pár věcí, které si zaslouží pochvalu. V první řadě je to sám režisér Hoblit. Jak už bylo řečeno na začátku, tenhle chlapík ví, jak natočit slušný thriller a i tady se mu daří. S budováním napětí nemá problém a často je to právě svižná režie, která v očích náročnějšího diváka film zachraňuje. Pokusy o explicitní brutalitu se tu sice míjí účinkem (to, co se ve filmu děje, je zkrátka slabota), ale pár lekaček a solidní řemeslo tu zkrátka je.

Další, kdo si zaslouží pochválit, je Diane Lane. Ta sice zdaleka nedosahuje hvězdnosti předchozích Hoblitových spolupracovníků (má za sebou spolupráci s Denzelem Washingtonem, Brucem Willisem nebo vloni s Anthony Hopkinsem), ale rozhodně se jim vyrovná v oblasti hereckého talentu. I přes fakt, že postava Jennifer Marsh je napsaná hodně neoriginálně a poměrně nudně, Diane Lane má charisma a za počítačem i s pistolí v ruce vypadá poměrně uvěřitelně. Je trochu škoda, že se jí nedostalo lepších hereckých partnerů.

Jinak se ale všechno drží v čistě průměrných kolejích. Smrt on-line snad ani nechtěla být něčím víc, než jen průměrnou detektivkou natočenou za malé peníze, rychle zaplacenou a ještě rychleji zapomenutou. A jako taková funguje dobře. Jestliže tedy máte chuť vyrazit si do kina na nenáročnou kriminálku, u které můžete vypnout mozek a nechat se párkrát příjemně vylekat, klidně jděte. Smrt on-line vám dá přesně to, co čekáte. Ale víc než stravitelný průměr nedostanete.