Freaky neboli Slečna bestie loni podobně jako desítky dalších filmů doplatila na následky pandemie, byť je tedy klidně možné, že už jste si film loni stáhli a mezitím jej dávno zhlédli, do našich kin oficiálně vstupuje až tento týden, proto recenze až nyní. Raději to píšu rovnou, abychom předešli zbytečným dotazům v diskuzi. Každopádně pokud jste snímek doteď naopak neviděli, a ideálně vás minul i trailer, tak si nic nezjišťujte, a klidně do toho kina vyrazte. Slečna bestie se totiž navzdory ujetému námětu překvapivě povedla, čím méně toho však o filmu víte, tím jednoznačně líp.

Netvrdím, že se jedná o případ, kdy by mi trailer vyloženě prozradil celý děj, jsem ale přesvědčen, že jít do toho naslepo, užil bych si některé momenty podstatně víc. Ale to byl vlastně případ už i prvního většího hitu režiséra Christophera Landona. Scenárista Disturbie, ale i spousty pokračování Paranormal Activity, přišel před pár lety s docela originálním hororem Všechno nejhorší, který si pohrával s časovou smyčkou podobně, jako to dělala třeba klasika Na Hromnice o den více. Stejně jako ve Všechno nejhorší, i tady je protagonistkou atraktivní blondýnku, která se musí vypořádat se řáděním sériového vraha. A stejně jako ve Všechno nejhorší, i tady trailer prozrazuje možná až zbytečně moc.

Tím hlavním háčkem je totiž výměna těl. K té dojde poté, co v malém městečku začne řádit sériový vrah s tváří Vince Vaughna. Po krvavém úvodu à la Vřískot se pak vrah střetne s blonďatou studentkou Millie (Kathryn Newton) a během toho dochází k oné záměně, od níž se pak vyvíjí zbytek filmu. A podobně jako tomu je například ve filmu Tváří v tvář, jakmile si záporák uvědomí, že v těle klaďase může snadněji páchat zlo, rozhodně nemá v úmyslu se do své tělesné schránky v dohledné době vracet. Potíž je v tom, že Millie má naopak pouhých dvacet čtyři hodin na to, aby svoji podobu získala zpátky, jinak bude záměna permanentní. Hodiny tikají, zábava může začít.

Slečna bestie není nijak duchaplný horor, ani kdovíjak originální komedie. Vtípky na adresu středoškolských stereotypů už jsou za ta léta maličko ohrané (ačkoliv nějaké ty originální narážky na současnost pořád dokážou pobavit) a stejně tak snaha děsit tím, že někdo vraždí mnohdy bezbranné a zmatené teenagery není zase tak nadčasová, jak si v Hollywoodu myslí. Přesto ale Slečna bestie zvládá šikovně využívat svého konceptu, takže buď sledujeme panikařícího Vaughna, jenž musí nejprve přesvědčit své přátele o tom, kdo je, a později se třeba rozhodne objevovat kouzla pánského přirození, nebo naopak pozorujeme zničehonic drsnou Newton, která přešla z polohy holky od vedle k namyšlené mrše, jež vraždí nožem i pohledy. A je fakt dobrá, koneckonců oba jsou v těch různých polohách výborní, takže už jen kvůli nim vás to baví sledovat.

Navíc si režírující Landon vyhrál i s těmi „fatalitkami“, kterých se zabiják s přezdívkou „řezník“ dopouští. Výše zmíněný úvod je hodně fajn, ani posléze ale krve nebo drsných poprav neubývá, což je dobře, protože sto dva minut je naopak na podobnou záležitost celkem dost. Některé vedlejší dějové linky by klidně šly zkrátit, zápletka s vyrovnáváním se ztrátou otce/manžela není zase tak propracovaná, aby se tu dalo mluvit o nějakých silnějších emocích, a tudíž se zpětně zdá vlastně dost zbytečná, a co se týče dvojitého finále, tam jsem nikdy nebyl úplný fanoušek.

Přehrajte si trailer Zbytek je pak takový lehký nadprůměr. Co se samotného nápadu týče, určitě z něj šlo vytřískat mnohem víc. To základní, tedy schopnost bavit, ale Slečna bestie určitě má. Navíc znovu opakuji, čím méně o filmu víte, tím spíš si ho užijete. Je to nenáročná podívaná na jedno odpoledne, rozhodně u toho ale nemusíte zcela vypínat mozek, abyste si to dokázali užít. Prostě takový ok film, u kterého bych se podobně jako u Všechno nejhorší klidně za pár let podíval na dvojku.