O FILMU
Když se řekne "architekt Frank Gehry", vybaví se i mnohým z těch, kteří o moderní architekturu nezavadí myšlenkou jak je rok dlouhý, alespoň out-of-this-world tvary Guggenheimova muzea ve španělském Bilbau (kuk sem a sem). Tento vitální stařík (*1929) má ve svém portfoliu několik desítek staveb, které z náčrtků na pracovním stole putovaly přímo do učebnic architektury a pokud se s nimi případný adept oboru neseznámí, unikne mu jedna ze zásadních linií tvorby. Po dokumentu Můj architekt Lousi Kahn, který více než dvacet let po úmrtí natočil jeho vlastní syn Nathaniel Kahn a vystavěl mu tím bytelný pomník, přichází do kin Sketches of Frank Gehry, jimiž coby dokumentarista debutuje Sydney Pollack (Tlumočnice,Vzpomínky na Afriku). Pollack, byť je sám Gehryho velkým obdivovatelem, se rozhodl jít jinou cestou. Slavného architekta, který je prý navzdory své slávě velmi plachý, nezobrazuje jako monolit, který má od začátku naprosto jasnou vizi, ale jako tvůrce hledajícího, který je ochoten překopat celý koncept těsně před uzávěrkou. Této skutečnosti je podřízena i technická stránka - půlka filmu je natočena na klasickou surovinu, druhá je na DV CAM, což má prý reprezentovat "tekutost Gehryho myšlení." Mimo rozhovory s Gehrym, který se snaží osvětlit svůj tvůrčí koncept na konkrétních budovách a na workshopech se studenty, se v dokumentu objevují i slavné persóny jako rocker Bob Geldof, režisér Julian Schnabel a herec Dennis Hopper, jimž navrhl dům. U dokumentu o Louisi Kahnovi se čtvrtý rozměr v závěru vyloupl, doufejme, že podobně tomu bude i v tomto případě...