Kdyby se horory hodnotily podle originality, bylo by to se Sinisterem, jenž je považován za jeden z nejlepších žánrových příspěvků tohoto roku, hodně špatné. Scott Derrickson je naštěstí natolik šikovný režisér, že se nemusí zabývat tím, že příběh už diváci viděli několikrát před tím, poněvadž moc dobře ví, že místo toho budou řešit obsah svých trenek.

Sinister: FOTOGALERIE

Už trailery napověděly, že se tu chystá malý nenápadný horor, který by mohl letos žánru napravit pověst a zlepšit náladu každému, kdo vyrazil na čtvrtou Paranormal Activity s nadějí, že tentokrát se tam fakt něco konečně stane a třeba to bude i napínavé (naivkové ...). A povedlo se. Loňské Insidious potvrdilo, že když dostane talentovaný filmař dostatek prostoru, není potřeba žádný velký rozpočet a diváci přijdou. Možná jich nebude tolik jako u konkurenčních a zavedených sérií, ale prostá matematika dokáže udělat veleúspěch i z tržeb, jež jsou hluboko pod stovkou milionů dolarů.

Derrickson tentokrát naservíroval divákům klasickou duchařinu. Neúspěšný spisovatel Ethan Hawke se s rodinou nastěhuje do domu, na jehož půdě najde filmy, na kterých je natočeno několik brutálních sebevražd. A brzy zjistí, že to sebevraždy možná zas až tak úplně nebyly a že ten podivný člověk, jehož obličej občas zahlédne při promítání na pásce, bude nejspíš někdo, s kým by si neměl zahrávat. No a pak se tu hodně chodí po domě ve tmě, sem tam se ozve hodně nepříjemný zvuk nebo někdo na někoho vybafne a vše směřuje k předem odhadnutelnému závěru. Zkrátka nic originálního.

Jakmile se v domě začnou ozývat podivné zvuky, je o zábavu postaráno.Ovšem Derricksonovi to nevadí, protože si s tmou, nepříjemnými zvuky a pár lekačkami vystačí. Ethan Hawke je v hlavní roli poměrně přesvědčivý, i když spisovatel Ellison nepatří mezi nejsložitější postavy jeho kariéry. Ale rozhodně mu člověk bude fandit a zajímat se o něj i o jeho rodinu, což se v případě milionů anonymních teenagerů, kteří obvykle ve filmech končí rozsekaní na kusy, moc říct nedá. Hawke sice většinu děsivých scén absolvuje s vylekaným výrazem, napřaženou baseballovou pálkou a pobíháním po chodbách vlastního domu, ale Derrickson umí vždycky v ten správný moment vytáhnout nějaké to bubu, ať už rychlý střih, překvapení v temnotě nebo nepříjemné zvuky pocházející z půdy.

Navíc moc dobře s napětím pracuje a děsivé scény jsou poctivě dlouhé, vygradované a slabší diváci by je nemuseli vydýchat. Tvůrci si jsou vědomi, že spíš vyděsí očekávání toho, co přijde, než samotná potvora, která vyskočí ze skříně a začne řvát. Zkrátka se budete příjemně bát.

Přehrajte si trailer I tak však zamrzí, že si někdo nedal trochu víc práce se scénářem. Málokdy se podíváme mimo dům a sledování starých filmů s brutálními (sebe)vraždami je děsivé a působivé obvykle jen napoprvé, pak to s člověkem moc nehne a i když se s jejich pomocí a brutalitou nejspíš tvůrci pokouší dostat pod kůži divákům i hlavnímu hrdinovi, funguje to tak napůl a Sinister kvůli tomu občas malinko ztrácí tempo. Ovšem jakmile se ozve v domě trošku divný zvuk a Ethan Hawke vyrazí zjistit, kdo že se mu to motá po baráku, začne legrace.

Sinister je rozhodně povedený horor. Potvrzuje, že Scott Derrickson tenhle žánr ovládá a dokáže diváky vyděsit i v době, kdy se do kin houfně chodí na filmy o lidech, kteří spí a občas se jim děsivým způsobem pohne prostěradlo. Do značné míry sice sází na jistotu a žánr jako takový nikam neposouvá, ale takové ambice snad ani nikdo z tvůrců neměl. Zkrátka jen natočili sakra dobrý a děsivý horor. Chcete snad něco víc?