Město Bohů se povedlo, Milionář z Chatrče obletěl svět nadzvukovou rychlostí – tak proč nevzít to nejlepší z obojího a nezadělat si na letošní „nezávislý drsný film z dusného prostředí, který se s ničím nepáře“? Destinací je pro tentokrát Mexiko, hrdiny klučina, co odešel z klanu, ze kterého se neodchází a jeho přítelkyně, která se k celé šlamastyce připletla proti své vlastní vůli. V patách jim budou poskakovat potetovaní sympaťáci, kteří místo slov raději (překvapivě) volí násilí. Hodně se tu jezdí na vlacích, hodně se tu práší a hodně z toho dýchá podivně vyprahlá exotika krajů, která je pro tuzemce tak vzdálená. Déjà vu? Jenom větší než obrovské. Jinak je fajn vidět, jak si je americká produkční větev schopná pohrát s trailerem (velké žluté titulky), pokud tuší oscarový potenciál. Dokonce nasazuje do hry „trailer guye“, jehož náhle zjevení se na scéně je docela velkým překvapením. Zvláště proto, že jeho snaha vtáhnout do děje po americku notně bortí přemýšlivě melancholické nálady, které trailer sám o sobě předestírá. Jako by se tu s tou propagací najednou moc tlačilo na pilu jenom proto, že nějaký podobný (přitom úplně jiný) film měl úspěch. A přitom by stačilo se do toho prostě nemíchat – vždyť Sin Nombre je na první pohled zajímavý i bez podmanivého chrapláku a dokáže si s divákem poradit bez větší výpomoci.
