Na Netflixu přistálo další životopisné drama, které si bere na paškál příběh americké kongresmanky a kandidátky na prezidentku Spojených států Shirley Chisholm. Její jméno nejspíš našincům nic neřekne, v amerických učebnicích jde ale o významnou postavu, která své jméno nesmazatelně zapsala do historie americké politiky i boje za rovnoprávnost. Adaptování jejího života do filmu se ujal John Ridley, jehož prozatím nejhlubším zářezem na filmovém poli je scénář k oscarovce 12 let v řetězech, rovněž silný příběh dle skutečných událostí rozvíjející téma rasových nerovností v Americe. Jak se tedy biografie významné političky povedla?

Hlavní role se chopila Regina King, schopná herečka, která svůj part hraje obstojně a evidentně se na roli pečlivě připravovala. Shirley je díky jejímu výkonu během úderných dialogů živou postavou, jejíž urputnost je patrná z každého dialogu i gesta, a právě její performance je hlavní výsadou celého filmu. Co však už tak živě nepůsobí je vizuál filmu. Dojem levné rychlokvašky, která chce spoléhat výhradně na silné téma, je bohužel vydatně posílen otřesným CGI, které vystupuje v každém exteriéru či větší scéně. Ani ty interiéry filmu nedělají čest. Ohyzdná studia kazí dojem všech scén, což ruší i celkový dojem z filmu.

Na filmy se však nekoukáme jen proto, že vypadají pěkně. Životopisný snímek čerpá z bepochyby bohatého života schopné političky, jejíž kroky vedly od nenápadné brooklynské učitelky ke kandidátce na prezdentku Spojených států. Životní peripetie Chisholmové jistě vydají na poutavý snímek. Bylo by ale fajn se o kandidátce dozvědět i cokoliv dalšího, vyjma toho, co o ní křičí už plakáty. Snímek totiž na nic nečeká a hned zkraje nám hlavní hrdinku představuje jako první černou kongresmanku v historii Spojených států. Uspěchané tempo, které se snaží narvat důležité body její politické kariéry do lákavé stopáže do dvou hodin, je tady na škodu. Legitimní rozhodnutí odsunout na druhou kolej její osobní život a soustředit se zejména na její kroky v Kongresu a snahu o získání demokratické nominace v primárkách se nevyplatilo. Je to totiž strašná nuda.

Je fajn vidět, skrze jaké dovednosti a osobnostní vlastnosti se Chisholmová dostala na vrchol. Mimo to, že je urputná a pracovitá, se o ní ale téměř nic nedozvídáme. Film se příliš nezaobírá její osobností, do hry se dostává pouze její kariéra a jakékoliv osobní motivy jsou odsunuty do pozadí formou náznaků. Toto rozhodnutí je navíc nepochopitelné i proto, že představení její politické kariéry je redukováno pouze na plamenné proslovy, které se napříč filmem opakují až bolestně často. Jsou navíc velmi repetitivní a byť pojednávají o důležitých politických i občanskoprávních tématech, působí vyčpěle a nudně. Navíc je jich ve filmu zbytečně moc a celou významnou postavu tak ponižují na pouhou figurku křičíci hesla. 

Proslovy jsou čas od času prostřídány montážemi z toho, jak Shirley burcuje davy, shromážďuje studenty a dobrovolníky a dělá z Ameriky lepší místo. Tedy aspoň to tvrdí všechny postavy, reálné dopady jejích činů však ve filmu nikdy nevidíme. Příběh se soustředí pouze na její kampaň, ale divák vlastně netuší, proč by političce měl fandit, protože o ní téměř nic neví. Její urputnost je sympatická, to ale z postavy nedělá někoho, s kým by se dalo ztotožnit. Absence jakýchkoliv osobních motivací pak opět posiluje dojem neživého plakátového charakteru, což je u takto význačné postavy obrovská škoda.

Uspěchané tempo, které navíc dává nepochopitelně velký prostor repetitivním scénám, pak nemumožňuje seznámit se ani s vedlejšími postavami. Ty často působí tak, že jsou ve filmu jen proto, aby během titulků mohly mít vlastní odstaveček o tom, jak dopadly, aniž by na příběh měly jakýkoliv reálný dopad. Lance Reddick je moc fajn a demonstruje tu své obrovské charisma, je obrovská škoda, že odešel takhle brzy. Ostatní herci ale šednou v průměru a jejich linky často zůstávají bez jakýchkoliv výraznějších uzavření. Spory s manželem jsou ve filmu čistě jen proto, že se doopravdy odehrávaly, ale opět nemají žádný dopad.  

Přehrajte si trailer Ve výsledku tak tento životopis působí jen jako prázdná snaha o převední důležité osobnosti na obrazovky, jenže bez jakékoliv invence a filmařského řemesla. Regina King se snaží, její výkon je ale jedinou devízou snímku, který jinak nestojí za vidění. Film doplácí na uspěchanost a neschopnost představit živé charaktery, které by mohly podnětné myšlenky filmu přetavit v cokoliv trvalého. Takto silné téma si zvlášť v této době říkalo o mnohem pevnější uchopení a kvalitnější filmařinu.